Bohdej
Bohdej, bodaj, bohdá atd. Toho bohdá nebude! Davor möge uns Gott bewahren ! Dch. Bodej tě hus kopla zadní nohou. Tč. Sobota, nedela bodaj bola rokom, abych mohla sedět s milým pod oblokom. Sl. sp. 13. 1 bodejť, i bodejť, to bys ti chtěl! Jir. exc. Bodaj tě, šohaju, bodaj tě nebylo, co by mé srdenko na tě nemyslilo. Sš. P. 236. Bodaj neminula slaměného vínka. Sš. P. 287. Ale bodaj všeckých čierni čerti vzali! Bodaj sme ho nepoznali (Bůh dej, abychom ho n.); Bodaj vy (vás) Parom vzal! Koll. Zp. I. 8., 40., 401. Bodaj si sa na Bocu vydala! Němc. IV. 425. Bodaj's zdráva prebývala. Ht. Sl. ml. 183. Bojdaj žádný dobrý za tvé syny Nechodil; Cožkoli tuto mluvím, bohdá věrnú pravdu mluviem, že jinak nenie; Bohdaj zdráv pojčil. NB. Tč. 12., 81., 238. A potom bohdá, což nynie věříme, to uzříme. Št. Kn . š. 26. — Než v těch jízdách kuoň sú mi do- razili, bodaj (= než aby) se mohl již do vozu hoditi. Arch. V. 330. Bodej = sotva, kaum. B. přijde (snad nepřijde); bodejť tam byl = snad nebyl. Na Ostrav. Tč.