MořeMoře. Cf. Stč. Zem. 720., 744., Ž. wit. 23!., Mkl. Etym. 201., Rk. Sl., Mus. 1858. 578, 1860. 326, 460. V MV. nepravá glossa. Pa. Lesklá záře moře. Hdk. U prostřědcě moře. Anth. I. 3. vyd. 6. Teď je den jako moře (dlouhý). Us. Kšť. Při bouři na moři srdce se pokoří, qui neseit orare, eat ad mare. Dch. M. v jistých hodinách schází a zase přistupuje. Har. — M. přenes. Moře lesů, představ, prostoru, nebes, hvězdnaté (hvězd), snů, dum, zoufalství aetherné, Vrch., světla, Osv. 1. 193., vzdušné, Stč. Zem. 754., S. N. V. 519., lidu, Hdk., utrpení. Pf. Zkamenělé m. horstva. Kká. Tonu v moři všednosti. Hrts. Tápajíc v moři tohoto světa. Št. Kn. š. 3. — M. = uhelné doly u Rokycan — M. měděné = ná
drž na vodu u svatostánku. Mlčoch. 66.