MoudrýMou
drý; mou
dr, a, o; komp. moudřejší. M., opatrný, rozumný, vtipný, klug, weise, einsichtsvoll, gescheid. V. Mladý řídko mú
dr bývá. Dal. Vz Mladý. Mou
drá hlava. Dal. 142. Blázen za mou
drého jmín bývá. Br. Pád (příhoda) bláznivého jestiť výstrahou mou
drého. D. Blázen nebývá mou
drý, leč ho uperou. V. Sliby se blázni kojí (veselí), ale moudří se jimi kají. D. Chudý s bohatým nehoduj, mou
drý s bláznem nežertuj. Rým. Blázen dává, mou
drý bere. Us. Mou
drý ne- mluví, až hloupý přestane. Jg. Sedláku dej kroupy, mou
drému ryby. D. Hloupému na- pověz, mou
drý se dovtípí. Jg., Č. Mou
drému napověz, hloupému dolož (vylož). Jg., Č. Mou
drému napověz, hloupému dopověz. Č. Napověz mou
drému, dovtípí se všemu. Č. Moudřejší ustoupí. Č. Mou
drý v hádce ustoupí. Č. Mnohý mú
dr nebývá, až vepsí bývá. Č. Slyše mú
drý múdřejí (= múdřejší) bude: a túžebný túhy zbude. Dal. Každý kraluje přátely svými, i jeden m. neradí sě s cuzími. Dal. Mou
drý o málo se neoklamá. Lb. Po radě bývají páni moudřejší. Jg. Slonbidlo bývá málo kdy mou
dré. D. Kuře (kuřátko) chce (již) moudřejší býti, nežli slepice. V. Moudřejší vejce nežli slepice. Jg. Kdo chce (chceš-li) mou
drým (mužem) slouti, dej řečem (mnohé řeči) mimo se (sebe) plouti. D., Lb. Mou
drý zub, vz Mou
drosť. Také děti mú
dré bývajú. Dal. 119. Mou
drým se darmo zove, kdo neumí radiť sobě. Č. Musí nejednu i m. klesnouti. Vš. IX. 3. Mou
drému i moutev lízati (vz Šetrnosť). Lb. M. za hadače stojí; M. i nechvíle přetrpěti umí; Moudřejšímu díl dvojí; Domům a statkům se počítají léta a. m. člověk jest vždy mlád; Kdo neumí sebe skrýti, ten nemůže mou
drým býti; M. jako Šalomoun. Pk. Vajce chce být mú
drejšie nežli sliepka; Lepší jedon mú
drý nežli bláznóv tisíc. Mt. S. Mú
drá slova jsú tak divna, bláznóm sly- šeti tak protivna, jakož slunce soviemu zraku. Smil v. 1739. Vz stran pořekadel ještě: Holka, Houba, Chlup, Týmě, Uměti co, Zadek. — s koho, s co. Brt. Jsi s to mú
drý. Tkadl. — čím. Bohactvím nejsi mou
drý (ne: pro bo- ha-ctví). Km. M. srdcem. Ctib. Hád. 5. — jak. Kdo je přes míru m., za blázna ho mají. Pk. — z čeho. Z cizího neštěstí mou-
drým býti. V. Z latiny m. a po česku hloupý. Jg. Nejsem z toho mou
drý. Dch. — k čemu: k radě. Dal. 32. — u koho. Kteří jsou moudří sami u sebe. Br. — v čem. Kteří jsou moudří v očích svých. Hš. Nechcete-li v tom moudři býti. Dal. 174. Vz násl. — kdy. Filosof bývá mou
drý před účinkem, lékař v účinku, ale prokurator po účinku. Smrž. — podlé čeho. Člověk podlé světa m. Bart. —Titul. Moudří a opatrní přátelé moji milí. Žer.