ObdržetiOb
držeti, el, en, ení; ob
držovati; ob
drží- vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er- halten; dosíci, dostati, dojíti mocí neb bez moci, erhalten, erreichen, bekommen. V., Jg. — Pozn. Někteří ob
držeti ve smyslu dostati užívané za german. mají, ale o. v tomto smyslu jest s dostatek doloženo. — abs. Ta přímluva na konec ob
držela (i. e. vrch). V. Poproste a ob
držíte. Us. On ob
držel (ve právních spisech doplň: při). Gl. — co: pole (das Schlachtfeld behaupten), V, Br., boj (Alx. 1142., Kat. 1136.), Let. 68., chválu, vítězství, při (den Process gewinnen, be- haupten), V., bojiště, D., jméno, Chč. 447., hanbu, Troj., bitvu. Us. Vz Ob
drženie. Ale matka Kristova všecko ob
drží. Chč. 378. Bratr jeho je sě jemu záviděti i myslieŠe, kak by mohl zemiu ob
držeti. Dal. 50. Chci, aby tento list a zápis plnú moc měl, ob
držel a zachoval cele. Arch. I. 155. Příjmení Bar- naby ob
držel. Sš. Mk. 1. Tak první vrata ob
državše (dobyvše); Začkoli poprosíš syna, vše ob
držíš (vymůžeš). Výb. II. 64., 28. Což požádala, to si všecko ob
držela. Kat. 3426. Vždyť jsem já jen ob
držela, co jsem sama míti chtěla. Er. P. 328. O. most (behaupten). Bart. O.
drobty. V. Dědicky zemi o. V. Vše ob
drží. Pass. — čeho. Ten všeho ob
držívá. V. — co odkud: peníze z pokladny, od někoho o. Rk. — se, co na kom, na čem. Sotva na koni se ob
držel. Troj. Což chtěli, ob
drželi na tobě. Br. Ob
držel na něm (dva boje). Dal. 101., 31., 44. O něco na Bohu. Br. Biskupství na králi. Br. Na boziech nic neob
držíte. Pass. 410. To všecko na mné ob
drží. Kat. 846. Jestliže by kto kterú summu kterým soudem na kom ob
držel. Vl. zř. 27. Tehda když póvod dědinu ob
drží na tom, jehož ze škody pohonie, durch richter lichen Spruch erlangen. Kn. rož. — Bart. 2. 9., Žer. L. I. 21., Dal. 155., 178., Jel., Solf., Háj. — co čím, jak: právem, mocí, V., žalobami, D., brannou rukou. Dvě kron. Darem. Svěd. Zápisem dědičné právo o. Pr. Bude-li shledáno, že by na zmatek a nepravě pohnal, tehdy... pohnanému jeho náklady navrať, cožby mohl pohnaný přísahú svú ob
držeti. VI. zř. 80. — co kde. Ob
držel jsem u něho dva zlaté. Us., D. Vítězství u Marenga o. Ml. Pole a vítězství v tom boji ob
držel. V. V bitvě vrch ob. Ml. A to po- slední zdání v radě ob
drželo (zvítězilo). V. Coby zlata mezi nebem a zemí mohlo se o. (= obsáhnouti, nahromaditi). Hus. 9. art. Náhled ten mezi nimi téměř ob
držuje. Sš. L. 44. — co komu. On mu je ob
držel (získal). Troj. Někomu odpuštění o. Pulk. Mnohé svobody Čechům ob
držel. V. — co při kom. Nic při něm ob
držeti nemohl. Žer.,V. — Bart. 4. 30., Prot. 246. — co pro koho. Milosť pro ni ob
drželi. Alx. (Výb. I 1087. ř. 7 z d., 1088, ř. 4 s h. = dostati). — co proti komu: boj proti nepříteli. Pulk. O. něco nálezem proti královu právu. Vl. zř. 382. — se s čím. Ledva se ob
držel s koněm (že neupadl). Troj.— co za co: za dar. Zk. — co v co: v dar. Zk. — co podlé čeho, jak: podlé soudního nálezu. Ml. — co nad kým: vrch. Bs. Panování nad lidmi o. Chč. 446. Bitvu nad synem císařovým ob
držel. Har. I. 34. Měštěné boj nad svými nepřáteli ob
drželi. Pass. 861. — co kdy. Pole po krvavém boji o. Ml. — co kam: ránu do prsou. Vy mrtvici, studnici ne své srdce ob
držíte, ač mně právě uvěříte. Výb. II. 36. — aby. Frejíř když ob
drží, aby mu zasnoubena byla, bude ženichem. Kom. Ciesař na sv. otci papeži ob-
držal, aby na česť povýšení sv. kříže slavný den ustavil. Pass. 810. — že. Ob
držel to na nich, že ho poslouchali. Br.