Obejíti, objíti
Obejíti, objíti, obejdu, obejdi, obejda (ouc), obešel n. obšel, objíti; obchoditi, ob- cházeti, el, ení. O., jíti okolo, umgehen; do kola od jednoho k druhému, umgehen, he- rumkommen, kreisen; okolo hranic jíti, um- gehen, herumwandeln, herumgehen, begehen; jíti cestou delší, umgehen, Umweg machen; obklíčiti, obstoupiti, umgeben, umschliessen, einschliessen, umringen, umzingeln; opatřiti, verschaffen; ošiditi, podvésti, umgehen, hin- tergehen, betrügen. — abs. Kolo jednou obešlo (otočilo se). Kolo obchází. Než rok obejde. Jg. — koho, co. Obejdu přátely své. V. Ponůcky ob. V. Dům, zahradu ob. Ať obejde (obstará) 100 zl Otázku ob. Jg. Moře zemi obchází. Ý. Obešel celé město =scho- du. Jg. O. nepřítele, křídlo nepřítele. Us. Obešel nás, nedbá o nás. Na Slov. Ten kou- sek cesty také obejdu. Us. — někoho = ošiditi. Jg. — okolo čeho. Kalich obešel okolo stolu. Jg. Okolo dveří obcházeti. Jel. Aj obcháze junoše kol tvrda hrada. Rkk. 27. Vůkol trůnu obcházeti. Kom. — ke komu. Obejde k tobě zajisté kalich pravice Hospodinovy (i k tobě přijde). Br. — (se) čím, s čím. O. se s modlami. Chč. P. 126. a. Obcházeti s něčím. Št. Kněžié, ježto sě s boží službú obcházejí (funguntur). BO. Ať daleko řečí neobcházím. Vq. Tím se obejdu (vystačím). Us. Ob. se lstí. Kom., se s čáry. Leg. Chudou stravou se obchodím. Rad. zv. Ob. se lží, lžemi, s myšlénkou. D., Šm. — čím proti komu: moci proti stavům ob- cházeti. Kniha sněmovní kníž. opavského k r. 1646. — na čem: na mimochodníku. Bart, — se jak. Obejdu se bez toho, bez tebe. Us. Bez tvé pomoci se neobejdu. Ml. Nemoha se bez toho nyní slušně obejíti. Ht. Brus. 99. — co s kým, s čím. Obcházeli s nimi tribuny (akkus.). V. Domy se zbožím obcházeti. D. — koho, co komu. Obešel (zjednal) mu sto zlatých. Ros. Obch. si ně- koho (chtíti ho ziskati). Us., Jg. — kde. V7 městě obch. D. Dobropán slunce v na- okolku svém obchází spěšněji než v půl letě. Kom. U božích práviech neprávě se obchá- zeti bez pomsty nesešlo. BO. Andělé mezi námi obcházejí. Pass. 865. — kudy. Obchá- zel všude po pustinách (skoták za teletem). Aesop. — pro koho, pro co. Člověk pro zemi bojuje, pro ni obchází. V. — co jak dlouho. Londýn ani za celý den neobejdeš. Ml. — se. 1. Sobě pomoci, auskommen, aus- reichen, sich beliehen, begnügen, etwas ent- behren können. Já se již obejdu. Us. Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Smil. prov. Můžete se jinde obejíti, já vám ničeho půj- čiti nemohu. Us. 2. Jitím se otříti, in Gang kommen, durch Gehen tauglich, glatt werden. Střevíce nebudou hnísti, až se obejdou. Jg. Když se brdo a paprsek obešly, to že dobré nádobí se chválí. Krok. — se oč, več (sta- rati se, sich bewerben, besorgen). Tázali se, kde by se o peníze objíti měli. Vrat. Pakliby se přespolní v žádné rukojmě při témž právě obejíti nemohl. Pr. měst. Rád by se někde asi o 3 zl. obešel. Ros., Ml. Obj. se o dílo. Pr. mest. O svou potřebu se obj. Reš. O od- pověď se obj. Jg. — se oč kde. O více se u pohana než u planého křesťana obejdeme. Jg. — se s kým = obcovati, umgehen. Leg. Vz Obchoditi.