ObmyslitiObmysliti, obmysli n. obmysl, il, šlen, šlení; obmýšleti, el, en, ení; obmyšlovati, obmýšlívati. — O. = myšlením najíti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken; obmýšleti, sinnen, überdenken, im Schilde führen, beabsichtigen, bedacht sein; předvídati, vorsehen; ostarati, starati se, pečovati, für etwas sorgen, ver- sorgen, versehen, bedacht sein, Vorsehung treffen. V., Jg. — abs. Člověk myslí, pán Bůh obmyslí. Prov., Jg. — co : vojnu, D., lékařství (lék), V., jiný způsob. Kom. Vím, co obmýšlí. D. Šlechetný obmýšlí šlechetné věci. Br. Slávu něčí, Kom., novoty, Mach., své z
draví, Reš., dobré národu svého. Br. Neuměl o. budúciech příhod (praevidere). BO. — co jak: s pilností. Jel. — co při čem. Při tom nic jiného neobmýšlí. Solf. — co komu. Ale oni zlé mi obmýšleli. Br. Bližnímu bezhrdlí obmýšleti. Rvač. Pokrm nám obmyslili a ostarali. Ler. Zlé nevinnému o. Kom. Někomu něco dobrého o. D. — Br., J. tr. — co v čem. An toliko obecné dobro v tom obmýšlel. Krab. V něčem svůj zisk o. Bart. 4. 25. Bůh jeho dobré v tom ob- myslil. Br. V závěti obmyslil dům chudých ště
drým odkazem. Ml. V pokušeních na ně přišlých ochranu jim obmyslil. Br. — co, koho čím (kdy): někoho něčím dobrým, někoho darem, D., odkazem, Ml., někoho něčím po smrti. Th. Aby věrné své sluhy královstvím věčným obmyslil. Sš. L. 194. U mnicha v chýši, čím Bůh obmyslí. Č.336. Ruchem a koněm mě obmyslí. GR. Nahého rúchem, Št. Kn. šest. 251., někoho penězi. Půh. I. 177. — Pass. 522., J. tr. — čeho, koho: obmysliž chudých. Ojíř. Abych šťast- ných prospěchův aneb očekávali aneb ob- mýšleli. V. — Pozn. Z pravidla s akkus.: o. co. Vz Ob (složené se slovesy). — koho čím nad koho : nad jiné. J. tr. —- co pod čím. Co pod těmi slovy obmýšlíš? Solf. — co o kom. Co o králi vaše sekta obmýšlela. Zb. O. o někom úklad. Bart. 1. 16. — co proti komu. Bart. 1. 32. Neobmýšlej nic zlého proti němu. D.