Odiv
Odiv, u, m., odiva, y, f., divadlo, podívání. Kat. 2271., 3210. Schauspiel, Abenteuer, selt- sames Gesicht, Wunder, n. Jg. Co tam půjdu na odiv lidu ? Státi na odivu (na lešení).' D. Žena chodí na odiv a úkaz všemu světu. Chč. 450. Budeš příklad a odiva v národech. Bart. 351. 39. Položen na odivu (in mira- culum). BO. Někoho veřejně na odiv vysta- viti. J. tr. Od katanů na odiv lidem přiveden byl. Trip. Něco na odiv (odivu) nositi. D. Zvěšeti na. šibenici lidem na odivu. Br. Na odivu lidem sobě počínati. D., Šm. Na odivu jiným chřadl. Br. A způsobím to, aby byli k užasnutí na odivu jiným. Br. Jer. 25. 9. Všem na odivu kráčí. Kom. Všem na odivu jej trestali. Kom. U velikém odivu mluvěsta. Leg. Bude Babylon bydleme drakové, odiva (stupor) a hvízdánie (sibilus). BO. Položím město toto v odivu (in stuporem). BO. Dáti něco na o. Dch.