Odměna
Odměna, y, f., odmínka, jedno za druhé, der Wechsel. Za ni sestra tvá bude odměnou vydána. Troj. — O., náhrada, odplata, die Belohnung, Vergeltung, Erwiederung, der Lohn. V. Bez odměny nechati. V. Bez od- měny a náhrady (= darmo). V. Odměnu dáti (za něco), V., Vrat., dostati, míti. Proti o-ně, lépe: za o-nu. Km. Vz Proti. Kdož obci slouží, nečekej o-ny. Pr. Nesplyne takový skutek bez o-ny. Sš. Mt. 89. Vezmu si to za o-nu, více nechci. Us. u Rychn. Vz Od- plata. O. rovná se dává. Kram. Znáti se dlužnu býti odměnou. V. O. čeho. Zk. Podíl na odměně. Sp. — O., odměnění, odplata. V.