Odměniti
Odměniti, il, ěn, ění; odměňovati = jedno za druhé dáti, austauschen, wechseln; od- platiti, nahraditi, belohnen, vergelten. V. — co (= vyměniti), co za co, koho za koho. O. peníze, člověka za člověka. Jg. Dobro- diní o. (nahraditi). Kom. Kteráž za tvou sestru bude odměněna (vyměněna). Troj. — (se) čím za co: rovným za rovné o. V. O. se za dobrodiní. V. Dobrým za dobré se o. V. — (se) čím komu. Tím jim Pán od- mění. Br. Čin čertu dobře, peklem se ti od- mění. Jg., Č. — (se) komu zač. Za tu lásku Bohu odměňme. Plk. Svým rodičům za dobrodiní se o. Er. P. 513. — co komu. Bohu srdce čisté odměňme. Us. — se komu čeho. Aby se jim takových odevzdaných statků všelijak odměňovali. V. Toho se vám odměníme. Žer. Záp. II. 162., L. I. 117., L. I. 106.; Břez. 202., 206. — se čeho čím. Neopominu Vám se toho zase vším dobro- diním o. Žer. A on na druhou stranu tím přátelstvím vám se toho odměniti věrně usiloval. V. A jemu se té volnosti knížecí podobnými službami podlé vyměření smluv jejich společných vždycky každého času ho- tově odměňovati a odsluhovati zakazují. Skl. 1285. — se komu čím v čem. Aby se jemu kdo čím v jeho chudobě za tak velké do- brodiní odměnili. Br. — s adv.: špatně, slušně někomu se o. Nt. — jak. Na nehet všecko odměňovati. V. — čeho. Odměnili slušně našich snah, šp. m. co. Vz předchá- zející. — Pozn. O. koho = vyměniti, někoho za někoho dáti, auswechseln, ne: belohnen; ale: o. komu zač, čím zač, čím komu, be- lohnen; tedy chybně: odměnil ty, kdož .. . Jg.