Oko
Oko. O sklon. sr. Gb. H. ml. III. 1. 358. O. černé ako trnka; Má oči ako dve hvie- zdičky; Má oči bystré ako jazvec, jasné ako zora, tesné ako krt, velké ako jablká (plánky, taniere, vahany), žlté ako mačka Má vysmiaté oči. Zát. Př. 65a. Mimo oči mimo mysl; Pokial na očiach, potial na mysli; Pozri okom, kým máš po kom; Preč s očí, preč zo srdca; Sídeš mi z očí, sídeš mi z umu; S očí sišlo, z pamäti vyšlo; Ztratí sa z očí, vypadna zo srdca. Ib. 103b. Oko páně krmí koně; Oko panino krmí dojný dobytek (její dohlídka). Fisch. Hosp. 7., 394. Uďál si u něj oko (zalíbil se mu); Má oči na vodě (mdlé, není zdráv); Vrazil mu to do očí (vyčetl mu to), že moh se vzít za nos. Hoř. 92., 123. Budú z teba oči pást. Mus. slov. I. 10. Ten se do oka ne- píchne (o opatrném). Šeb. 217. Nikdy jsem nestrčil oči do kapsy (vždy jsem vše po- zoroval). Šml. IX. 101. Kdo získá oči, ja- koby již půl srdce získal. Rub. 21. Přísloví atd. vz Zát. Př. 3lb. (nestydaté), 36b. (o zlostném), 74a. (o ospalém), 118 nn. (o lstivém), 123b. (o falešném), 143?. ? 147?. (o opatrném), 24., 26b., 64b., 339. -341. — O. kladiva, ve kterém zastrčena jest násada. Ott. XIV. 285a.