Popřáti, popříti
Popřáti, popříti, přeji, přej, přeje (íc), přál, přán (a přín, zastr.), ání; popřívati, verleihen, gewähren, gönnen, gestatten, geben. Jg. — Popřeje-li Bůh. V. — komu čeho (kde). Popřej mi schránky pod svou střechou. Ros. Popřej mi toho štěstí. D. Popřeje-li mi Bůh zdraví. Ros. Popřej mi tolik času, abych.. Sych. P. někomu oddechu. Ros. P. pokoje v hrobu. Sych. Dokud mi Bůh života na světě popřeje. V. Slovům průchodu p. ohradou zubů. Kos. 01. Ir 186. Komuž toho Bůh po- přeje. Žk. 399. Místa p. něčemu. Dch. Mi jest markr. milosť popřála sstupku s tím si- rotkem bratra mého dílného. Půh. II. 182. — komu čeho k čemu. P. komu místa ku pohřbu. V. — s inft. Kýž nám Bůh tu psotu přestáti popřeje. Sych. — Vrat, Ojíř.