ProspětiProspěti, spěji, spěl, ění; prospívati, na Slov.prospěchovati = před se jíti, tortschrei- ten; růsti, přiučiti se, zunehmen, wachsen, Fortgang machen; vymoci, spraviti, richten, ausrichten; pomoci, užitečným býti, nützen, nützlich sein, fruchten, anschlagen, zusagen, erspriessen, zuträglich sein, zu Statten kom- men, wohlthun. Jg. Sr. spěch, strsl. specht?, Mkl. B. 286., lit. spěti (Musse haben), spetas, strněm. spuon (von Statten gehen), ind. sphä, sphajati (gedeihen), řec. ip&á-vo). Mkl. aL. 59. (Hý.). — abs. Nic tam neprospěli (nedokázali). Háj. Vida, že by nic neprospěl. Br.
Drůbež prospívá. Dch. Léky nic nechtějí prospívati. D. Neprospěje-li, neuškodí. Prov. Snaž se, ať prospívá napravení. V. Chtíti nemá, leč co by vůbec prospívalo. Kom. Obrazy mohú prospěti i uškoditi a tak dobré i zlé učiniti. Hus. I. 71. — čemu, komu. Prospělo mu to; p. věci. Dch. Čistě všeliké věci jemu prospívají. BO. Ta voda prospívá oteklým nohám. Čern. To prospívá z
draví. V. Umění tomu prospívá, kdo je má. V. Prospívej všechněm, neškoď žádnému. Kom. P. přátelům. Ten lék nám prospěl. Sych. — proti čemu. Ten kořen proti této nemoci prospívá. Byl. Prach ten prospívá proti oteklým nohám. Lk. — v čem: v ctnosti, v rozumu, v umění, D., v zrůstu. Br. P. v dobrém. GR. Prokop ve cti i v kázni prospěl. Jir. Anth. I. 54. P. v něčem. Chč. 380. Mohl Pavel v tak řečených svobodných uměních prospěti; Člověk ke zlu nakloněn a tudy ve zlu více prospívá nežli v dobru ; Prospívejte v dokonalosti. Sš. Sk. 137., L. 157., 403. — v čem nad koho. (Kateřina) prospěla nade vše učené žáky u mistrov- ství ve všelikém. Kat. 108. Nad jiné děti v uměnie prospěl. Pass. 351. Ta panna nad povahu věku svého prospěla. Har. — v čem jak dlouho. Že neustále v mou
drosti pro- spívati má Člověk až do hodin posledních. Sš. Sk. 104. (Hý.). — čím. Ježíš prospíval mou
drostí a věkem a milostí u Boha i u lidí. Br., Kom. Málo aneb nic slovy p. V. Pro- spěj touto pilností, Kom., trestáním. Jel. Svou řečí málo prospěl. Dl. P. něčím. Chč, 449. — čím v čem. Tou válkou v opatr- nosti jsme prospěli. Ráj. — komu čím. Mnohým svou prací p.; A mnohým dobrým těm zemím prospěl. V. Sobě výmluvami p. Har. — kde, na čem. Nemůže-li dobrota prospěti na nich, tedy ukaž právo. Výb. Nic na tom neprospěl. Leg. Prospela sem, ač Bóh dá, na svém diele. Kat. 1104. — v co (z čeho), v koho. Ze zlého v horší p. Br. Prospívá (působí) ve mne. Jel. Kdo s pány probývá, v rozum prospívá. Č. M. 323. Vz Rozum. — kde. Nemohu nic p. u toho kostela. Chč. 449. Vz P. čím. — proč. Patricius slovo božie káže pro hru- bých lidí náboženstvie málo prospěl. Pass. 968. — komu k čemu. Chč. 376. P. ně- komu k dobrému. Toms., Ros. To věděti k tomu ti cíli prospěje. Ros. P. k něčímu spasení. Chč. 300. Budete-li ku pokoji a jednomyslnosti prospívati. Sš. I. 403. (Hý.). — skrze co. Protože my skrze pokušení prospíváme. Pešín. — že. Prospělo nám to, že jste se přimluvili. Us. — Sych. — s inft. Bídu a nečesť' co prospívá oplakávati? Kom.