PrůmětPrůmět středový či centralní, rovno- běžný či parallelní, pravoúhlý či orthogo- nalní, gnomický, rovnoběžníkový, polední- kový, isocylin
drický či stejnoválcový, trans- versalní, mimozemský, kosoúhlý či klino- gonalní, isografický, sinusoidalní, rovno- pisný či homalografický, polygonalní polarní hvězdovitý, Stč. zem. 387., 408., 410., 412., 424, 430., 431., 445., 409., 411., 417., 449. až 451., 456., čáry, hlavní, obrazu, poboční, polarní či středový, Jd. Geom. II. 3., III. 8., IV. 29 , 30., nárysný, půdorysný, ze země (geocentrický), ze slunce (heliocentrický), NA. V. 49., 391., mappový. Jir. Vz Prů- mětna, Promítání (dod.).