RychtaRychta, y. f., richta, místo n. dům, kde se lid soudí, řídí, spravuje, das Gericht. Již za časů pohanských (u Litvanův, Šf.) slulo místo to rykta, rykaito. Krok. Sedláci jsou na rychtě (mají hromadu); šli na rychtu se soudit. Us. — Vz Tk. II. 518., III. 658., Půh. II. 481. — R., okršlek soudní. Ferd. I. Rychta (soud, judicium, advocatia., fojtství) = grunt svobodný, jehož
držiteli příslušelo v městě neb ve vsi dle práva německého založené soudcovství a čásť pokut. Rychty na vsích sluly šolcovny (schultetiae). Vz více v S N. Der Gerichtsbezirk. — R., kde se pořádnost, strany zboží a jich vyclívání činí, Ungelt, n. Ros.