RýtiRýti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí (v obec. mluvě: rejti, reji, rej), rývati, rývávati. Vz Bíti. Graben, umgraben, wühlen; wühlen, Un- ruhe verursachen; stechen, graben. — abs. Prase, krtek ryje. Us. — co: zemi, jámu. Us. Tichá voda břehy ryje (po
drývá, pod- mílá), prudká před se běží (o potměšilých), stille Wässer sind tief. Ros. Rypák obrazy svatých ryje (rytým dílem dělá). V. Ale ihned se vypaří kanec z lesa, jenž ryje vinici Kri- stovu a vyvrací kořenie. Hus I. 465. — co čím: zahradu rýčem, I)., zemi bradou (umříti), ins Gras beissen, Us., kovy železem (rylcem, rydlem). Vys. Svině rypákem zemi ryje. Us. Ryje nosem brázdy. Vz Opilý. —jak. Umie r. všelikým mřežováním (caelare omnem scul- pturam). BO. — čím oč. Ryje nosem o zem. Us. — co kam: do mědi, do ocele, Rk., obraz v měď. Lopatou do země díru ryje. Us. Tč. — (se) kde. Krtek v zemi ryje. Zlob. R. se v zemi. Us. R. obrazy na mědi, na mramoru. D. R. kořenie pod šibenicí. Št. N. 182. Krt v dobrých lukách rád ryje. Alx. Krtek ryje pod zemí. Bl. — co komu. To mi srdce ryje. St. skl. — na koho. Neryjte na sebe (nepodávejte tajných příčin k ne- voli). Št, N. 68., 195.