SkrýtiSkrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl, yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver- stecken, verhehlen, hehlen, bergen, bedecken. Jg. — abs. Co skrýti se má, toho nepro- dává. Kom. — co, koho: své chyby. D. Peníze skrývati. Dch. Budeš-li se svých hřiechuov za zpovědi tajiti, Buoh je zjeví, pakli je budeš zjevovati, Buoh je skryje. Hus III. 184. Pámbu ho skryl = umřel. V Krkonš. Kb. —co komu: osidla. Ž. wit. 30. 5., 9. 16. Spasitel náš pyšným chytrcóm tohoto světa skryl svá tajemstvie; Převrá- cená duše skryla jest sobě zlé věci budúcie. Hus II. 51., 311.' S. se komu. Výb. II. 46. — co od koho. Neskrývej tváři své od služebníka svého. Pešín. Stonánie mé ot tebe nenie skryto. Ž. wit. 37. 10., 39. 11. Skryl se Adam i žena jeho od tváři Hospo- dina uprostřed stromů rajských. ZS. 11. Že jsi ty věci skryl od mú
drých. Chč. P. 43. b. Chválím tě (Boha), žes skryl tyto věci od mú
drých a opatrných a zjevils je ma- ličkým a pokorným a v světu zavrženým. (Mat. 11. 28.). Hus I. 472., III. 41. - co, se kde: pronásledovaného ve sklepě s. S. se v chrastí, Sych., v lese, St. skl., v nějakém hrobě. Flav. Skryj se v prachu. Br. V svých ňa
drech skryl jsem nepravosť mú. BO. S. se za oltářem. Dal. Na hůře se skryl. Flav. Po městě, po lese se skryli. Har. V sobě něco skrývati. Dch. Tvé svaté bolestné rány jsou mé duše jisté schrány, v nichž by se skryla holubice a nebála se vichřice. Sš. P. 57. U proroků pod záslonou časných slibů skrývají se věční slibové. Sš. I. 26. S. se v lese po různu. Bl. S. se v čem. Alx. 1 zdaliť móž člověk s. oheň v lónu svém, aby rúcho jeho nehořelo? Šal. prov. 6., Hus 1. 276. Jiní po domiech skryti jsou. Chron. 472. Jutka v šarlatnej kapici skry sě za ol- tářem v kaplici. Dal. 72. Ta kniha skrývá (birgt) v sobě mnoho mou
drosti, lépe: ob- sahuje, zavírá, chová. — co, se kam: pe- níze do truhly. S. se za kamna. Har. Pámbu ji pod zem skryl (= zemřela). U Žamberka, Dbr. Ostrohy s. v koně, lépe: vraziti, vbod- nouti. Bůh skrývá úmysly své církev roz- šířiti pod závoj pronásledování. Sš. Sk. 95. Skryj se do komory, jsú tam troje dveři; Skryju se já do lesa, tam je moje potěcha. Sš. P. 146., 519. Jeden se za list skryje a
druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — co čím: rudy lstí s. (zamazati, zaslepiti). Vys. Něco šátkem s. — co, se před kým, na čem. BO. S. se před nepřítelem, Us., před očima něčíma. Br. Na hůře před An- tiochem se skryl. Flav. Že skryl tajné věci před mou
drými. Sš. I. 167. Skryl jsi sv. písma dóstojenstvie před mu
drci. Anth. I. 76. Skryl tři věci před námi Bóh; Nebeskú mú
drosť skryl před chytrými; I proč se před nimi skryl moha je okamženě poraziti?; Před těmi se pravda kryje, kteříž slovy pravdy hrzejí; Nezřiezeně milujete mé těle- senstvie, protož užitečné jest, abych skryl člověctvie před vašima očima, aby žádostí duše byli vzhóru pozdviženi; Pravda se před protivníky skrývá, neb v nečistých srdcích nepřebývá. Hus I. 380., II. 52., 123., 183., 416. —- se před kým proč. Strachem před židy se skryli. Pref. 326. — se čeho, koho (gt.). Sem sem pojděte, zde se Prážan skryjete. Dal. 39. Pohrúžiem-li sě do pekla, chtě sě tebe skrýti. Tkadl. Boha se s. BO. — se. Sedlák se neumí skrýti, když ho i pod lavici strkají, však mu vždy boty vyhlídají. Prov. Jg. — se čím, s čím. Vypátral, kde se lakomec s penězi skrývá. Sych. Neskrývá se přede mnou ničímž. Ros.