Svině
Svině, ě (zastr. a posud ve Slez. a na Mor. sviňa, ě), sviňka, svinka, y, f., goth. svein, das Schwein, lat. su-s, řec. ( skr. sükara. Schl. Strsl. svinija, prus. seweynis. Saustall, swintian, Schwein. Mkl. L. 129. - S = samice vepřového dobytka, die Sau. Svině prasecí n. prasná, sprasná (sprasnice), stará, řezaná (řezanice, nunvice, miška, Šp.). divoká (černá zvěř), hrubá; divoká s. se oselila; s., čurna březí; s. se bouká, řouká, Šp., se houká, na Moravě a místy i v Ce- chách; s. se oprasila, svině hrochtá, Us., se chruje (se bouká). D. Vz Koza. — S. bez rozdílu, das Schwein, Borstenvieh. Pes, lapací ohrada, jatka, síť, teneto, obora, štva- nice, lov. honba, truhlík na divoké s. (na černou zvěř); divoká s. trhá mladou zvěř, vyrývá, se složila, vbíhá do tenat; stádo sviní, koryto pro s-ě, Šp., s-i zabitou opá- liti, opařiti. U žida lepší svíňú být než člověkem. Slez. Tč. Přišel jak sviňa do židovny. Slez. Tč. Mlčí jako sviňa ve rži (neodpovídá na obhájenou). Mor. Tč. Když s. zakvičí, všecky druhé svině od valova běží. Mor. Tč. Dyž budú s-ně kvičati, co já jim mám dáti?; Ať se vám daří na svině; Krávy se budou teliti, s-ně se budú prasiti. Sš. P. 679., 740. (Tč.). Devatero sviní. Půh. I. 338. Sviňka brání svého plodu; A jakož s. párá hluboce v lajně pyskem též utrhač, co můž nejhlúbě dosáhnouti hřiechu, párá svým jazykem; Přirovnává písmo utrhače k svini; Jako s. nechajíc vody čisté válé sě s libostí v blátě, též utrhač, opustě ctnosti čisté, válé sě v hřieše; A jakož s. najprve pysk vstrčí v lajno, též utrhač jazyk vstrčí v bližnieho hříchy; Kvičíme jako s., aby dali jísti; S. nečistá v bláto se pohřížie; S. lajna přemietají. Hus I. 157., 230., 300., 301., III. 138. (Tč.). Svine na žaludy hnáti. D. Jako s. v blátě se váleti; S. zůstane sviní, byť na sobě zlaté sedlo měla (vz Zvyk); Na s-i by i zlatohlav vstrčil, přece sviní zůstane (Č.); Svině se do otrub dostala (nehospodyně plýtvá. V.; když mrhači veli- kého dědictví se dostane, vz Marnotratný. Č.), V. Svině když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Lom. Netřeba s-i než bláta. Svini by v zlatohlav oblekl, ona přece do bláta; Dobře že nedal pán Bůh s-i rohy. Ros. Nedal pán Bůh svini rohy, aby ne- trkala (o ženské spurné, hloupé); Dobře že s. rohů nemá. Č. Dobře že pán Bůh svini vlny nedal, že by jí čistě chovati neuměla (vz Špinavý). Šych. Dej s-ni zr- cadlo a ona se bude přece v blátě váleť. Hnš.Venku pána činí a jezdí na svini. Slez. Tě. Švec sedí na s-i, trhá s-i štětiny. Mřk. Už mu utekla svini s čepcem (prokrčmařil). Pozdě honí s-i s čepcem (vz Prodělání); Nemysli, že jsem s ním cepy ošíval (svině pásl); Sluší mu to jako s-i sedlo (o pyšném); Svědčí mu to jako svini kord, Sk., jako svini rohy. U Opav. Klš. Sluší mu to jako s-i zvoneček a tykvi obrouček; Jakoby s-i osedlal (když se nehodnému dá úřad); Darmo s-i učit housti (vz Hloupý); Dal s-i housle a oslu buben (vz Marný); Vzácný jako s. v židovském domě (vz Nemilý, Nejapný); Tučné s-i řiť mažeš (boháčům dary dávaje); A tak dále — co svině vyryly (hodí se na spisovatele, kteří u vyčítání nic dále nevě- douce ve vševědoucím: atd. si libují). Č. Svědčí jí ten zlatý kokrhel jako svini ko- runa ; Tys to spravil jako s. pytel; Sytá s. věchtera zmítá (hrá; vz Osud); Já pán, ty pán. kdo bude s-ě pásti?; Sluší mu to jako s-i chomout; Kdo se mezi otruby míchá, s-ě ho sežerou; Svině pytel najde a mošna lotra; Ukálená s. ráda jiné kalí; S. do kaž- dého lejna nos vstrčí; Svini netřeba než mláta; Kdo nechceš od sviní sněden býti, nepleť se mezi mláto. Šp. Sluší mu to jako s-ni šmisetka. Na Mor. Hý. Od losa losata a od svině prasata. Km. Když se s. do cho- moutu dostane, divně řádí. Sk. Rozlila s. žbán oleje (dva se soudili, jeden dal soudcisvini, druhý pak džbán oleje; svině vy-hrála). Vz Nespravedlivý rozsudek. Gl. Ne-dal pán Boh s-ni rohy ani oslovi ostrohy.Mt. S. Před s-ě nemáš perel metati, rovněpo nich co po blátě budou šlapati (Rým);Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmižaludy jísti; Rozumí tomu, co s. (koza) pe-trželi; Vymluvil by prase na svini; Získal(vyhrál), co Michal na sviních (prodělal).Jg. — S. mořská, delfin, delphinus, der Del-phin, das Meerschwein, V.; s. mořská bo-dlává, hystrix, das Stachelschwein. Kom. —S. = člověk nečistý aneb nemravný, prase,neřád, das Schwein, zvl. o ženské: s., necuda,špindíra, šlundra, die Sau, Unfläterin. — S. = kaňka inkoustová na papíře atd., der Klecks, Tintenklecks, die Sau. — S-ně — (tvrdé) hrušky zimní. — S. v hutnictví = balvan železa na dvě peci, die Eisensau. Techn. II. 45. — S. v pivováře = pod vla- ským hvozdem zděné děravé stavení, jímž květ se sype. Us. Jg. — S. u vozu = šubka, Hemmschuh, m. — S. = hra dětská míčem. Na s-i hráti: s-i do města hnáti, das Treib- ballspiel. Vz Jg., Mtc. 1879. 1870. — S., v horn. kašna, der Stützkasten. Šp. — S., Swinie (něm.), samota u Mělníka. PL.