SvízelSvízel, e, m. a f.=svaz, das Band. Koř. vez, příp. -?l?. Mkl. B. 110. (Hý.). Vůle bez jakéhokoliv s-le svobodná. Kom. — V. — S., že svazuje srdce zármutkem atd., bída, nouze, psota, die Mühe, Strapaze, Noth, Mühseligkeit, der Jammer, das Elend. V. V bídách a svízelích bíti. Mám s ním ve- likou s. Ros. — S. v botanice, galium, das Labkraut. S. bahní, g. palustre, plchý,
drsný, scabrum, syřišťový, verum, povázka, mollugo, lesní, silvaticum, sivý, glaucum, o
drodilý, spurium, bařinný, uliginosum, hercinský, hercinium, severní, boreale, okrouhlolistý, rotundifolium, obtížný, inféstum, obecný (po- vázka, spona), aparine, alpský, alpestre. — S. voňavý, asperula odorata, wolriechender Waldmeister. — S., solenka nebo hromové koření n. hromový výstřelek, špargl, aspa- ragus officinalis, der Spargel. — Jg. Ct. Sch. II. 284., Čl. 95., Kk. 169., 170., FB. 49., Č1. Kv. 215., Slb. 484., Rstp. 841., 791., 838. — S. = hmyz na polích a v zahra- dách (brouci, žáby, hlísty, babky, ještěrky atd.). Mor. Mřk.