Čistota
Čistota. V č-tě něco držeti. Us. Dch. C. po ulicích; policie č-ty. J. tr. Č. slohu (stavitelského). NA. I. 28. Č. náboženství, víry, Šmb., mravů. Vezdy o čistotě bydlíte (imper.). Hrad. 52. b. — Č. = stud. Vzácnější nad perly, zlato, nad poklady života jest, jak ctnostný vždy za to má, bezúhonná č. Hkš. A když čtemy o Judith, o jejie č-tě. Hus III. 11. Č-tu Bohu slíbila a rušila. Pass. mus. 281. C. vdovská, manželská, panenská, těla. Št. Kn. š. 60., 68., 133. — Č., y, m., os. jm. Č. Mat. Tk. V. 86.