TkvítiTkvíti, tkvím, (tkvíl) a ěl, ění = vetknu- tým býti, trčeti, vězeti, stecken. Jg. — kde. Železo tkví v ráně. L. To dobře tkví v pa- měti. Us. — Ráj., Č. Na nebi hvězdy tkví. L. Pod obočím jeho bezstrašná tkvíla od- vaha. Ráj. Ustavičně při něm tkvěla. L. Tkví na něm domnění. Dch. Na omylu t. Kos. Ol. I. 88. Jež tak v
drahej krásě tkvieše. Kat. 191. Kříž — to znak ti známý jest, v něm tkví všecka naše česť. Sš. Bs. 64.