Třešně
Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce- rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Čr?šnja — střešně — třešně (čr změk- nouc v čř stává se skupeninou obtížnou a mění se vsutým t ve čtř a změnou další ve stř a tř. Gb. Hl. 121. Cf. Mkl. L. 31. U Opavy:střešňa, ě, f. Klš. Die Kirsche. T.: ptáčnice,srdcovky, chrupavky. Vz Višeň. Čl. Třešněa višně: amarelky, bělice, beránky, bestvín-ské, blyskavky, cikánky, černé jadrnice,černé uherky, černé velké, černé velké ku-laté, černé velké uherky, černé ze všechnejvětší, červené beránky, červené bledépolouherky, červené zouvalky, černice dlou-hopolské, drobnice (černé: černice; červeno-bílé: bělice na mor. Zlínsku. Brt. ), chru-pavky, jadrnice n. královky, janovky, kaca-fírky, koláky, kostelnice (veliké červenérané u Nového Města nad Metují. Hrš. ),kozlice, křupky (veliké červené pozdní),kulaté, májovky, mařinky, merhyně, mra-morové, plavé uherky, plavky (žluté), pla-zivky, polouherky, princezky, ptáčnice, roz-těžky, skalky, sklenovky, sladké, sladušky,smrtky, srdcovky, svatojanky, španělky, tu-recké, uherky, vítovky červené (velmi rané),vosenky (barvy pivoňkové), vyblištilky, zou-valky. Am. Cf. Rstp. 480., Čl. 38., Čl. Kv.375., Kk. 253., 187., FB. 101., Slb. 514., Schd.II. 308. T. bláznivé n. vlčí, psí, židovské n.mořské. Kh. Začala sa čerešnička prímať,začal sem ja dievčence objímať; začala mičerešnička rasti, začal som sa za dievčencitriasti. Sl. ps. II. 1. 2. Vz Třásti. Po sa-dečku chodžu, čerešeňki sadžu, čerez tebe,moja máti, neženaty chodžu (zpívá jinochženiti so chtící). Sbt. 161. Zasadil som če-rešničku v zime v tej nádeji, že se onapríme. Začala tá čerešnička pukať, začalšuhaj za dievčatky kukať; začala tá čereš-nička kvitnút, začal šuhaj za dievčatkylipnuť; začala tá čerešnička rodiť, začalšuhaj za dievčatky chodiť. Slov. Stúr. 43.Pred našim oblokom roste čerešnička: užma kdosi lubí, eště som maličká. Koll. I. 83.Slubovali sme si, keď čerešně kvítly: če-rešně dozrely, my sme si odvykli. Koll. I.108. Zakvitla čerešňa samým bielým kvetom:keď ma šohaj nechce, puojdem širým sve-tom. Ib. 1. 111. Vz více v Stk. 160. —165.Ta třešně má třešní jak drštěk (= mnoho).Mor. Šd. Kmotr nekmotr se třešně dolů.Km. To je tolik, jako když dá volu třešni(=nic). Vz Jahoda. Us. Jaké je počasí,když kvetou třešně, takové bývá, kdyžkvete žito. U Bysterska. Sn. Vz. Třešňový-Matka, jížto zemřelo děcko, nesmí jísti ja-hod ani třešní do nanebevzetí panny Marie(jinde říkají: do sv. Jana Křtitele). V tenden rozdává prý panna Maria dítkám ze-mřelým v nebi jahody a třešně; ono pakdítko, jehož matka přikázání onoho neza-chovala, nedostane prý nic. Mus. 1853. 475.S velikými pány není dobře třešní jísti;maso snědí a pecku ti mrští do očí. Šp. — T., něm. Třeschnie, ves u Písku. PL.