UrbářUrbář, e, m., z sřněm. urbor, urbur (z urbs). Mz. 360. U. = kniha, v níž poznamenána jsou pole, zahrady, luka k městu n. k místu náležející s jejich
držiteli a daněmi (registra, knihy), das Urbarium, Grundbuch. Jg. Cf. Gl. 349., S. N. — U. = výtěžek nebo užitek z pozemků. Rk.