Dařiti
Dařiti, 3. pl. -ří, dař, daře (íc), il, en, ení; dařívati. — Zdař Bůh! Ml. — D. = darovati, beschenken, verleihen, begaben, Jg., obda- řiti. — koho čím: statky, Ros., silou, Br., moudrostí. Jel. Bozi ny vícestviem dařichu. Rkk. 13., 15. D. koho (pěknými) dary, Pass. 268., radú. Výb. II. 2. — Alx.; St skl. IV. 344.; Bl. 119.; Let. 301. — komu. Žalan., Ht. Dařil jim Bůh. Šm. — koho po čem. Po kytce je dařil. Výb. — koho podlé čeho: podlé dóstojenstvie. Alx. 1127. — se = vésti se dobře, gedeihen, gelingen, von Statten gehen, V.; hoditi se, sich schicken, passen. Jg. Spěšné dílo nerado se daří. D. Jak se daří? Us. Šťastně a dobře se d. V. Podniky naše se daří. Nt. — se komu jak. Vše se mu daří po vůli. D. — se k čemu = hoditi se. Daří se k tomu. Jel. — se kde. Víno daří se jen v teplých krajinách. Ml —