1. Vepř1. Vepř, e, vepřek, píka, vepřík, a, vepříček, čka, m. V. = ssavec z řádu více- paznehtých a podřádu tlustokožných. Vz S. N. Vepři mají hlavu prodlouženou v rypák, k rytí způsobilý s noz
drami v předu. Tělo jest pokryto štětinami. Vz Prase. V. divoký, sus scropha, babirusa, porcus babirusa, em- galo africké, phacochoerus aethiopicus, pekar obojkový a pekar pyskatý, dicotyles tor- quatus a d. labiatus. Vz Frč. 377., Schd. II. 422., KP. III. 290. — 292., Prase, Vlšk. 208., 105. V. obecný či divoký; samice: svině n. bahnice, mladé: podsvinče n. sele. V. domácí: indijský (krátkouchý či čínský; 2. dlouho- uchý), guinejský, papuský, jelenový, ethio- pijský. Vz S. N. V. anglický, jutlandský, turecký, polský, kopytnatý. Ssav. Neřezaný vepř slove kanec, řezaný vepř n. miska. V., Kom. V. krmný, divoký, D., uhřivý. Ros. V. kalydonský, erymantský. Vz S. N. Stáda vepřů v bakonských lesích, vz KP. III. 291. V. křovní, potamochoerus africanus. Holub I. 37. V. hrochce, hrochtá, Kom., tyje. Us. Vepře opáliti. V. Z velikých ptáků pepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po- ctivý kus. Rým. Divoký v. slintá a zubama seká. Kom. Maso divokého v. = vepřovina. V. A ten v. tluče pepř (žertovné pořekadlo). Us. Dch. Za námi chodí s brannú rukú jako za vepři. NB. Tč. 106. Cf. Svině. — V. mořský, mořské prase, histrix; 2. jeseter, porcus capriscus, der Seefisch, V.; 3. delfín, der Delphin, das Meerschwein. Jg.