VeselohraVeselohra, y, f. = veselá hra, die Ko- moedie, das Lustspiel. V. =
dramatické vy- stavení směšného děje. Jg. V., komoedie =
dramatické představení komického (žertov- ného, veselého) děje. V. o jednom jednání:
dramatický žert, blueta, proverbe; pohybu- je-li se v. v. oboru nižší
drastické komiky, slove fraškou, burleskou; má-li směr mravo- kárný, sluje satirickou. Dle kruhů, z nichž básník svou látku čerpal, jsou veselohry: historické, salonní, konversační, občanské, idylické, fantastické. Též
dramatické parodie sem patří. Vz více v S. N. Podstatu komoedie hledati dlužno v rozmarném zápletku úmy- slů s náhodou, kterýžto zápletek vždy sou- ladně se ukončuje, ovšem k oslavě mravní ideje.
Dramatické provedení směšného čili komického může komoedií nazváno býti. Směšné povstává všude, kde to, co jest ni- cotno, náhodno, vadno, bezrozumno, tak se tváří, jakoby bylo podstatno, věcno, bez- úhonno, pravdivo; pravá v. uvádí takéto případy v životě pospolitém, takovéto osoby v různé mezi sebou zápletky a zmatky, z nichž však ku konci v jasnějším nad to světle problesknouti musí záře idealu. Jako tragické spočívá buď v charakteru buď v si- tuaci, tak hledati na témž základě i projevy komického. Odtud rozvrhuje se komoedie v komoedii charakterovou (povaholičnou) a intrikovou (spletečnou) neboli situační. Le- ží-li směšné v rozvoji charakteru, povstává v. prvého
druhu; kde však vyvíjí se ze spletek, ze situací, vzniká v. intriková... Osoba žene se za svými zámysly, v povaze její stanovenými, avšak tím přichází v roz- marné zápletky s úmysly jiných osob, s ná- hodou, buďto k cíli dospívajíc, nebo je-li cíl ten nešlechetný, na jeho zmaření patřiti musíc. V charakteru takém objeviti se musí všeliká všestrannosť, veselosť, rozmarnosť; dialog musí prosáknut býti překvapujícími vtipy, živým humorem, ba i pichlavou iro- nií. Intriky vznikají povždy, setkávají-li se úmysly jedněch s úmysly
druhých, takto sebe vzájemně křižujíce, a snaha, rozuzliti zá
drhl, k novým jen zmatkům přivodí, až konečně za
drhlý uzel způsobem všecky je- dnající osoby překvapujícím se rozplétá; Podstata intrik spočívá tudíž ve vzájemném jednajících osob klamání. KB. 194. Vz tam více. Básník, skladatel v-hry. Nz. O řím. v-hrách vz Vlšk. 27., 351., 380.