Veselosť
Veselosť, i, f. = dobromyslnosť, radosť, die Fröhlichkeit, Lustigkeit, Freudigkeit, das Vergnügen. V. Veselosť čeho, z čeho, nad čím. Brs. 105. Cf. Veseliti. Hleď v-sti bez bujnosti, sei guter Dinge ohne grosse Sprünge. Dch. Až já od vás půjdu, všecky veselosti za mnú plakat budú. Sš. P. 481. Krátká v. dlouhou často činí žalosť. Hkš. V. mysli. Jel. Z čehož na lidech dělala se v. Kom. Posvěcení chrámu s náležitou v-tí se slaví. Kom. Spadnul náhodou se schodů, když strojil masopustní veselosti. Pal. Dj. III. 3. 301. Někdy, co je k v-sti, i k užitku bývá, jestli sa slušná v. s rozumem užívá; Každý radnej k veselosti než k zármutku idě. Na Slov. Tč. Člověk k práci tím schop- nější bývá, když časem v. za pokrm užívá; Veselosť k zdraví tělo připraví; Mnohořeč- nosť k veselosti cestu zarubuje (zatarasuje); Veselosťú závistníkům přispoříš žalosti a u přátelů zůstaneš v předešlé vzácnosti. Na Mor. Tč. Jak mne v něm, maměnko, jak mne v něm nebude, všecka ta v. ja všecka za mnú půjde. Brt. Ps. 19. Veselosť a srdce čisté nad zlato jsou jmění jisté. Slez. Tč. — V. povrchní, die Heiterkeit. Freundlichkeit, Anmuth. V. tváři, čela. L V. nějakého místa (příjemná poloha). V. — V. = veselí, hody, slavnosť, die Ergötzlichkeit., Lustbar- keit, das Fest. Sych. — V. = veselka, svatba, die Hochzeit. U Chrud. Kd.