Veš
Veš, vši, veška, všička, veštička, y, f., die Laus. V MV. nepravá glossa. Pa. Vsi, pediculina, jsou bezkřídlí hmyzové, mají masitý, vtažitelný, čtyřmi štětinkami ozbrojený rypák, hruď není článkovaná, břich skládá se ze 7—9 článků. Tykadla jsou sedmičlánková a nožky mají pohyblivé drápky k přidržování. Vši žijí cizopasně na teplokrevných obratlovcích. V. dětská, pediculus capitis, šatní, p. vestimenti, muňka obecná, phtirius pubis (jest kratší a širší předešlých a zažírá se do kůže lidské celou přední částí). Vz Frč. 134., Schd. II. 522. V. jesetří, kapří, velrybí. Vz Schd. II. 528., 522., 527. V. sviňská, slepičí (čmelík), psí, ovčí (klíšťák). Jg. V užším smyslu: veš člověčí: hlavní (vejce její hnidy slovou), šatní, mouřeninská (malá, černá), hacní n. múdní (muňka), nožní (v amer. lesích); vešky v rukou (jistá nemoc). Jád. V. šatní (bebelka). Lk. Vz ještě Veška. Vši, na Zlín- sku: hyd. Brt. Líný jako veš. Us. Dch. Má muňky, mlynářské, drobné, bílé blech) = vši. Us. Sml. Vši míti, česati, sháněti, Us., bíti, zabíjeti, louskati. V. Vší zbýti. Jád. Masť na vši, D., proti všem. Ras. Má vši, až z něho kapají. Ros. Všmi se rozlezl Herodes (vši ho sežraly, umřel na všivou nemoc). Eus. Ze vši by kůži odřel (o příliš skoupých). Reš. Špatný a hrdá potvora co veš (vzrostu malého, ale pyšný). Vz Pýcha. Mus., Č. Pyšní se jako žebrácká v. (že veš ráda vylezá, jest znakem pýchy. Jg. ). Č. Ten se vypíná a za ňadry mu vši na vardu (míč) hrají. Jg., Č. Škoda, že tvou hlavu vši žerou (že ji nosíš na všední den). V Kunv. Msk. Pro krejcar by veš přes str- nisko do Prahy hnal (o šetrném). Us. Msk. Má v prdeli zelené vši = nie. Má v prdeli vši a v hlavě motolice. Us. Lezly mu jak brány po kabátě (vši = měl jich hodně). U Olom. Sd. Cpe se jako veš na strup ( = mermomocí). Vz Palírna, Mřk. Tak čuší jako veš pod chrastvou. Dbš. Obyč. 43. Staví se jako v. na strupě (o pyšném). Us. Holk., Dř. Veš sťatého svatého jest hůře na tom nežli veš živého darebáka. Hnš. Leze na mne pořád jako v. na strup (o dotěravém). Mor. Šd. Pryč s komorníkem, co neplatí (řekl žebrák a vyhodil blechu n. veš z ko- šile); Padne veš do múky, zdá se být my- nářkou; Dotíravý jako veš; Střásl to se sebe jako žebrák veš; Tak vyhlíží jako v. v base; Domácí veš nekúše tak strašně jako cizí; Vši možeš jen život vzját; Přiňdě veš do kožucha, těžko ju dostaneš; Žid a veš jest jedna spřež; Hnida je horší než veš. Ve Slez. Tč. Zasadil si v. do kožicha (ob- tížného člověka na krk jsi uvázal. Vz Ne- snáze, Neprozřetelný). C. Veš kašle (vana sine viribus ira). Jg. Hrdým býti jako v. Mus. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Prov. Veš mu plece přelezla (říká se o zlobivých). Reš. Kdo má mnoho vší, ten má také mnoho štěstí. Mus. 1853. 471. Jak lze na někoho vši poslati? Vz Mus. 1855. 49. Vz Veška. — V. u soukenníků. Z vlny ježky vybírati (Distelkörner), vši (ostny bo- dlákovitých rostlin), chrunty. Us. Ntk. — V. v botan. V. žebrácká, lupen menší, xantium strumarium, die Spitzklette, D.; sviňská, conii species, der Schierling; slonová, pe- diculus elephantis, anachardium. Ms. bib. 121. str. 160. Vši slonové = peckovice ledvi- novníku (anacardium). Vz Rstp. 320., Kk. 238.