Více
Více. Cf. Mkl. Etym. 381. a. V. ustrnulý akkus. sg. Vz Gb. Ml. I. 68., 113. V. = vetší množství. Cf. Brt. Ruk. 89. Více svic, v. světla. Us. Aby v. jich oklamal. Št. Má třikrát více lidu než my. Výb. II. 41. Více drahých divóv vidě. Anth. 1. 3. vd. XXXV. Čím více se přikládá, tím více hoří; Čím kdo více má, tím více žádá; Čím kdo více pije, tím v, žízní Bž. exc. — V. znamená trvání atd. a) záporně. Cf. Brt. Ruk. 89. (Tehdáž) již žádných Vandalů více nestá- valo. Šf. Strž. I. 153. Nehněvej více jeho. Výb. II. 23. Vína s vámi píti viec nebudu této úrody. Kar. 117. Tomu zlému víc se nedívej. Kom. Aby jemu při sobě více místa nedávali. BR. II. 38. a. Nebudou tam lačněti ani žízniti více. V. Nás nepozná víc. Ž. kl. 73. 9. (87. 6.). Již neroď viece hřešiti. Hus I. 33., Št. Kn. š. 324. — Pada- jíce v neustavnosť viecež viecež. Pravn. 69.