Vítězství
Vítězství, í, -stvo, a, n. = získání bitvy, přemožení nepřítele, der Sieg. V. jemu ná- leží; V. před časem hlásati; V-ství přivedlo naň strasti. Dch. Lidé, kteří málo síly mají, tehdy v křiku v. hledají. Mor. Tč. Bůh a štěstí dají nám v. Slez. Tč. Který v hrsti mal vítězstvo, bývá ponižený. Na Slov. Tč. Že Čechové dobyli u Mailberka stkvělého v., jest (jisto). Ddk. II. 295. V-ství obdržeti. Mark. 1. 153. V. někomu dáti. Výb. I. 31. V. obdržeti, dostati, odnésti, dosíci. V. V. bojem dobyti, slaviti, D., ztratiti. Háj. Pa- mětné znamení v. Br. V-m někoho dařiti. Rkk. Největší v. sebe samého přemoci. V. V. obdržeti, lépe než nabyti. Kos. V. nad nepřítelem dosíci šp. prý m.: nepřítele pře- konati, potříti, ale toto mínění jest mylné. Vz nahoře. Prostež za nás pána Boha, ať nám ráčí, přijdeliť na bitvu, šcestie a v. po- přieti a dáti. Arch. II. 45. (Šd. ). V. dojíti. Bart. 4. 18. Bozi nám vícestvie dajú; Ví- cestvie sě nikomu nekloni. Rkk. 11., 50. Kdež boje nenie, tu nenie v., kdež nenie v., nenie odplaty; A měli sú to v. Římeníné od Boha, ač sú mněli, by jich bohové jim to v. dali; Je přemohli a nad nimi v. ob- držie. Hus I. 310., II. 308., III. 295. (Tč. ). V. nepřichází bez práce. Hkš. Před časem nad v-stvím neplesej, strany přísloví o tom vz: Den, Hody, Hop, Krčma. Lb.