Vlastovice
Vlastovice. V 6. ř. článku oprav: V. jest v: V jest. Cf. Mkl. Etym. 161. a, Kram. Slov., Zbrt. 64., 69., Brm. II. 2. 539.—553., 746., II. 3. 549.—568., Lastovice, Mách. 18. V. v mor. národních písních vz Brt. N. p. III. str LXXXVIII. V. družná. Vz List. fil. I. 243. Vlastovienka. Slov. Ht V. švihotá, švitorá, švrluká. Brt. V-ce tu hnízdiece; Ščebetem jednej vlastovice měl přiekazu. Ev. olom. 76. Dokud v. nezašve- holí, nepouštěj se do rolí. Vletí-li v ote- vřeným oknem do světnice, přináší prý štěstí. Us Kšť. Když čeládka na dvoře hnůj nakládá, v. pokřikuje: Štvery vidly, štvery vidly, pátý kopáč! Zlinsk. Brt. O její mluvě vz Vlastovčí (dod.). Hospodář spatřiv z jara poprvé v-ku umyje si ruce v močále, odkud béře v. bláto na hnízdo, aby si její přízeň získal. U Vojic. Kšť. Kdo chytí v-ku, bude nešťasten. U Záhoří. Kšť. Pověry o v-ce vz v Mtc. XVI. 87.