Debř
Debř. Bž. 73., Prk. Přisp. 18., Pk. D. = úžlabí, klouza, die Schlucht, Thalscblucht. Sl. les. D. = úzké údolí na stěnovité strži t. j. jedna strana jest obyč. skalnatá stěna na vrchu chrastím lemovaná, dole jest potok, druhá pak strana jest dosti příkrá, chrastím nebo olším n. vrbím atd. porostlá. V jednom údolí může býti několik debří. U Uher. Hrad. Tč. Domnívalť se potkati nepřítele v lesné debři jež před nimi se otvírala. Dk. II. 133. Přes života se mu debře k nebesům most prostírá. Sš. Bs. 21. Vz Debra. — D., jm. pole u Veselíčka. Pk. — D., ves u Kosmo- nos. PL., Tk. V. 145., Blk. Kfsk. 159.