Vlk
Vlk. Z vlka nebude baran; Vlka za uši držať; Vlka znát' po srsti; V. i z čítaného bere; V. má príčinu na ovcu; V. nepýta, ale chytá; I v. sa ľaká dupotu; V. sa na- sýti, lakomý nie; V. vlka nekole atd. Slov. Vz Zát. Př. 375a. Sr. ib. 9., 112a. Má vlka v žaludku (o žroutu). Fisch. Hosp. 47. — V. vodní — štika. Fisch. Hosp. 47. — V. (kolo- vrátek) = dětská hračka z provrtaného lísko- vého ořechu, roubíku v něm, niti a jablka nebo bramboru dole na roubíku napíchnu- tém. Vz Př. star. V. 50.