Vmísiti
Vmísiti, vměs, il, šen, ení; vmíchati, vmí- šeti, el, ení; vměšovati, einmischen, einmen- gen. — co, se kam. V. se v boj. Troj. — Plk. Něco k něčemu v. Krab. Vmísil se mezi ně, Br., St. skl., do rvačky. Sych., Jg. Pakli z úmysla které penieze měděné nebo olověné vměšoval by mezi dobré. Arch. III. 244. Arcikníže Albrecht nepoznán jsa mezi vojáky se vmísil naslouchaje jejich výkladům a rozmluvám. Ddk. Vmísila se (vložila se) do rozepře. Km. 1880. 414. Do listiny omyl se vmísil. Ddk. V. 260. Režnou mouku do ječného těsta v. Us. Tč. Neb se tak mnoho lidí dobrých i měst v to vmísí. Arch. IV. 387. V. se v něco. Chč. 379., J. tr. Spor o věno, v nějž později také císař Fridrich se vmísil, trval dále. Ddk. V. 149. Až pak do rozpravy se vmísil. Kká. Td. 326. Kterak škodlivě ta panovánie po- hanská vmiešena sú u vieru. Chč. (Mus. 1880. 539). — co kam čím, jak. Nikoli bez úmyslu vmísil markrabský notár Eliáš tato slova do zmíněné listiny. Ddk. V. 181. Ko- pisti vmísil svou zášť do lásky naší. Na Ostrav. Tč.