1. Vnada
1. Vnada, y, f. = nástraha, pokrm, kte- rýž se zvěři, ptákům a rybám nastrahuje, aby polapeny byly, esca, die Lockspeise, der Köder, Anbiss, das Geätz, Geäss. V. V., též zvířatům lesním, die Schleife, Wit- terung (bei Jägern). D. V. = vnadidlo, ná- straha, újeď. Pt. Udicí, na niž se vnada dává, ryby chytá rybář. Kom. V. ptákům. D. V-du nastražiti. Reš, Sych. V-du zasa- diti. Šp. V. v železech a pasti; jehla na vnadu. Šp. Lišku na újeď, na vnadu při- vésti; lišku na vnadě, na újedi chytiti; bouda při újedi, při vnadě; přivnaditi, při- vábiti, navnaditi na újeď, na nástrahu, na vnadu. Šp. Co v. na udici jsou statky a rozkoše světa. Hlkš. Chytrosť svou divně přihrazují jako jámu a osidla na zvěř a ptáky vnadou. Bls. 109. — V. = choutka, das Gelüste. Prostřed Sas přijide kněziu detinná vnada, i je sě se panici v řecě chla- diti. Dal. 87. (50 28. ). — V. přenes. = pů- vab, vab, der Lockreiz, Reiz, Anreiz, die Lockung. Vnady Rozkošného kraje jsou nad vyobrazení, übertreffen die Darstellung. Lum. 1855. 1094. An je lásky mocná jala vnada. Sš. Bs. 185. Všecky řeči a vnady k tomuto cíli strojené míjely se s účinkem. Pal. Dj. III. 3. 88. Čertovy vnady; v. hříchu; vnady a rozkoše těla rozehnati. V. Vnadu (dary) někomu poslati. Haj. Zlému vnadu dává. Kom. Tanec jest ďáblova v. Boč, Dvůr pro mne vnady nemá. Č. Vnadu někomu polo- žiti (nástrahy činiti). Č. Vnady ženy bujné, svěží. Šb. Stř. I. 488. Jeť hádankou to místo, proto v něm ta v.; Její lesk i vnada všech jaly zrak. Kká. Td. 22., 30. — V. = návěští, poučení, die Nachricht, Belehrung, zastr. Dá mu vnadu, kadyby ven z lesa vyjel. Výb. I. 189. Dětem vnadu dáti. Výb. I. 902. Sv. Prokop dá mu vnadu. Hr. rk. 21. Dámť mu čistou v-du. Dh. 114. Cf. Gb. v List. filolog. 1882. 114. — Kom., Dal., Har. — V. = obyčej, způsob, die Sitte, Ge- wohnheit, zastr. Po své velebné vnadě za stůl sěsti. Výb. I. 863., Kat, 1212. Dvůr po kněžskej vnadě. Výb. I. 1096. 29., Alx. V. v. 204. (HP. 5. ). Kak byl milostivý za mladu, doňadž nevzě horší vnadu. Alx. V. v. 1923. (HP. 46. ). —Dal. — V. = dráha, cesta, die Bahn. Slunce pošed v svej vnadě. Výb. 1. 157.