Vnésti
Vnésti, vnesu, vnes, -sa (ouc), sl, sen a šen, ení; vnositi, il, en, ení; vnášeti, 3. pl. -šejí, šej, šeje (íc), el, en, ení; vnášívati, hineintragen, eintragen, ein-, hineinbringen. Jg. — co. Čert ho tam vnesl. Us. Šd. Vnes neb vlož neb vtiehni prst svój siem a viz rucě mé. (Jan 20. ). Hus II. 155. — co kam (na čem; do čeho, nač, v co, nad co, mezi co, k čemu): do domu, do hrobu, V., zboží do lodí, něco do kněh, D., někoho do nebe (= 1. chváliti. V.; 2. vznésti. Jel. ). Rád by ho na rukou do nebe vnesl. Vz Donésti. Č. V. něco na dům radní. Har. Něco na sklo. Ms. alch. Kdo vás v tento život vnesl. Jel. — Kom. V. nad výsosť země. Rukov. sv. Aug. Peníze mezi lidi v. J. tr. Něco k soudu v. Šp. V. do veršů rozmanitosť. Nz. Válka do Moravy vnesena byla. Ddk. II. 294. Do letopisů paměti vná- šeti. Kom. Sukno do komnaty vnesl. NB. Tč. 178. Statek, na který je (žena) vnesena t. j. statek ten, na který se vdala a věno jí pojištěno bylo. Tč. exc. Zisku nespra- vedlivého nevnášej v příbytek. Mor. Tč. Nového cosi vnášíš v uši naše. Sš. Sk. 203. K jednej ctnej vdově v duom ho vnesli. Pass. mus. 344. Lsti své a lúpeže požitky nazývají, když lúpež vnesena bude v ko- moru. Hus III. 194. Takové penieze mezi lidi vnášel. V. Statek mně znamenitý, ve- liký pokraden jest a k nim vnesen. Arch. IV. 70. Stejné díly na přímku v. Us. Tím vneseny k nám vzory nové. Anth. I. 3. vd. IV. — kam jak. Z toho srozumiete, jaké neobyčejné poselstvie s pohruožkami na nás přišlo jest a vneseno. Arch. III. 306. — co kam s kým. Stánek svědectví vnesli otcové naši s Josuem do državy pohanů. Sš. Sk. 86. (Hý. ). — co kudy. Neroďte břemen nositi v neděli, aniž vnoste skrzě brány jeruzalemské. Hus I. 114. — koho čím: chválou. Tkad.