2. Volavčí
2. Volavčí, ího, m. (od volati), der Aus- rufer, praeco, welcher, durch den Oberst- kämmerer nach Eröffnung des Gerichtes aut- gefordert, die Parteien aufzurufen hatte, dass sie ihre Klage vortragen. Vz Tov. k. 66., Gl. 366. Mají státi (menší úředníci) na lavici na druhé straně proti meči hejtma- novu, aby ode všech vidíni byli a po nich má státi volavčí. Tov. 47.