Volení, n
Volení, n. = vybrání, volba, das Wählen, die Wahl, Kuhr. Bez v.; Když mu bylo na v. dáno, aby.... V. K v. přistoupiti, den v.; schopnosť k v. D. V. krále, představe- ného, biskupa, císaře; hlas v., právo k v.; v. schopný. Us. — Jg. Sněm o volení krále sestoupil se teprv na zejtří. Pal. Dj. III. 3. 272. Ale kteréž knieže v. rodí; V. krále říšského. Dal. 112., 146. Volení vám dáno: Zvolte sobě dnes, co vám libo. BO. Prvé v. jest přichýlenie k dobré osobě z přiro- zení žádosti; a tím v-ním volí člověk Boha, ctnosť; Druhé v. jest, jímž člověk přichýlen jest, aby lepší stranu volil; Tak jest jistota veliká v tom v., že nelze jest volenci po- chybiti; Ne pro lidské dánie ani pro v. kto ihned jest pastýřem pravým, ale kohož Bóh volí. Hus 1. 462., 463., II. 223. (Tč. ). Vz Volba.