Vpáliti
Vpáliti, vpal, vpále (íc), il, en, ení; vpa- lovati, einbrennen; vběhnouti, hineinrennen. — co čemu: znamení koni. Hlas., Mach. Jak já mu jednu vpálím (udeřím ho)! Us. Mtl. Vpaluj čmáry. Hdk. C. 137. — kam. Však já to nějak do té stížnosti vpálím. Us. Dch. Vpálil medvědu na kožich. Us. Dch. Zrazu vpálila (přiběhla) stará střiga do izby. Er. Sl. čít. 59. V tom vpálil (vletěl) drak do dverí. Dbš. Sl. pov. I. 27. Čožeby ja peňazí nemal? pomyslil si kráľovič a vpálil zrovna dnu. Dbš. Sl pov. I. 383. Dobehnul až k jednej jaskyni a vpálil dnu ako do bezpečného úkrytu. Dbš. Pov. VII. 46. V. znamení do nohy, Rk., ránu, broky do těla; znamení v čelo. Us.