Dech
Dech, u, či (zastr.) dchu n. tchu, instr. dechem (dchem, tchem,) m. DerAthem. D.volný, těžký, studený, smrdutý, Šp., krátký. V je- dnom dechu vysloviti. Jg. Nemohl ani dechu popadati. Zlob. D. tratiti. L. Jedním dechem (douškem) víno vypil. V. Dechem do sebe táhnouti. Pokud tchu stane; do posledního tchu (do smrti). L. Praha dchu volnějšího na- byla, Puch. Ani slechy dechy po něm = zmizel. Us. Ani dechu ani slechu po něm. S. a Z. Jedním dechem dýchají = jsou jedna duše. Š. a Z. Dechu v sobě nečije. Vz Spěch. Č. Dech zadržeti, pustiti. Nt.