Dech
Dech, vz Slov. zdrav. Běžel, co měl dechu Dch. Hyacintů sladký d. (vůně); d. vánku, květů, fialek, větru, růží, moru. Vrch. D. libovonný květů, smrti ledný. Čch. Bs. 83., 115. D. vichru, Osv. I. 378., lesa: chladný jitra dech. Kká. Tu plakal bych a jásal jedním dechem. Kyt. 1876. 48. Dechy v sobě tajiti. Kos. Smrti dech je ovanul (umřeli). Tkč.