Vrba, vrbka, vrbička
Vrba, vrbka, vrbička, y, f., salix, die Weide, rostl. V. Vrba babylonská (smut- ková, plačivá), s. babylonica, bílá (vlaská, bělice), s. alba, bobková (pětimužná, hořká), s. pentandra, červenavá, s. rubens, červená (červenice), rubra, dvoubarvá, bicolor, jedno- mužná, monandra, lesní (jíva), capraea, ji- zerská, iserana, hluchá (popelka), triandra; křehká (křehovka), s. fragilis, leskná, s. splen- dens, luční, s. pratensis, mandlová (man- dlovka), široká, amygdalina, marulkolistá, nepetaefolia, mnohokvětá, multiflora, na- chová, s. purpurea, ohebná (košařská), s. viminalis, písečná, arenaria, popelatá, cine- rea, žlutá (potočnice), salix vitellina, pože- hnaná, sphacellata, roučí, praecox, rokytí, s. acuminata, rozklaná, s. fissa, rozmarino- listá, rosmarinifolia, síťkovaná, reticulata, slezská, silesiaca, sněžná, nivea, šedá, glauca, ušatá, aurita, velolistá, grandifolia, vlnatá, lanata, vodní, aquatica, zakončitá, acuminata, zlatolejčí, helix, ztupená, retusa. Presl, Krok, Um. les. Vrba mořská (drmek, Abrahamův strom), vitex agnus castus, der Keuschbaum. V. Vz Rstp. 1303., 1405. —1407., Kk. 148., Čl. Kv. 140., FB. 27., Slb. 269., 270, Čl. 111. —112., KP. III. 308., S. N, Sbtk. 13., 18., 29., 42., 128. —139. V. dudlavá, hohle W. Na Ostrav. Tč. Pěstování košové vrby, Korbweidenzucht. Dch. Dievča vije veniec, píšťalku mládenec z vrby krúti. Mt. S. I. 39. Staviti, postaviti suchou vrbu = postaviti se na ruce, nebo na hlavu nohama vzhůru (hra chlapců). Us. na Mor. a v Chrudimsku a j. Brt., Sd., Kd., Hrb., Vck., Brv. Kdybys se na vrbu pověsil, neudělám ti to. Us. u Víškova. TJ. Odpusťte, švec umřel, kam duše přijde? Bude mět očistec na suchej vrbě. Ps. mor. Šd. Ten synek roste jako vrba (rychle). Us. Šd. V. dává proutí, z ně- hož se pletením košové a lísy dělají. Kom. Vrby oklestiti. D. Straku na vrbě ukazovati (leere Hoffnungen machen). To je straka na vrbě (to jest ještě daleké). D. Lepší vrána v pytli než na vrbě tři. Ros. Kde v., tam i voda; Všady se co v. ujme. Č. Vz Hruška. Hloupý jako v. U Žamb. Kf. Na vrbě nezrají hrušky (= člověk hrubý ne- může býti zdvořilým). U Žamberka. Dbv. Smutný ako v. Mt. S. I. 130. Sedlák je jako v., čím více ji obrúbáš, tím hustěji roste. Tč. Sedliak ako vřba, čím ju viac obtínaš, tým viac mladí sa. Dbš. Obyč. 48. Spustil se Boha, chytil se vrby (zle učinil). Ve Slez. Šd. Jestli v. vypučí před Jiřím, bývá žnivo před sv. Annou. Kda. Kolik týdnů před sv.Jiřím v. se rozzelená, tolik týdňů před sv.Annou se žne. Na Zlínsku. Brt. Strany po-věr vrby se týkajících vz Mus. 1856. 65. — V. y, m., osob. jm. V. Jak. Vz Jir. H. 1. II. 335., Blk. Kfsk. 1055. — V., jm. pole u Radvanic. Pk.