VřídloVřídlo, a, n. = vřelý pramen, teplice, heisse Quelle, der Sprudel. Nz., Mus.. Krok. Cf. Bř. N. 252., KP. II. 58., Stč. Zmp. 783. Na Slov. vriedlo. — V. = pramen vůbec, z
droj, zřídlo, die Quelle. V. nemoci. Nz. lk. Že plyne z zřídla upřímného srdce mého. Puch. — V. řeky = počátek, die Quelle, der Ursprung. Blř. — V. u pekařů = průchod, otvor do chlební peci, das Ofenloch. Us. Jg.