DěkovatiDěkovati. — abs. Mámť d., dokavad jsem nejdéle živ. Exc. — komu. Děkuju vám mamičko, děkuju vám stara, co jste vy mne chovaly, dy sem byla mala. Sš. P. 428. Kéž mi děkuješ, ano mi jiní dobří lidé děkují. NB. Tč. 186. Králi! Tvé milosti děkuji. Výb. II. 35. To vše mám d. vám, lépe: za to vše, z toho všeho mám vám d., za to vše jsem vám díky povinen, zavázán. Brt. — komu z čeho. A já mo dékojo z jeho dobré noce, že se nevyspale moje černý voče. Sš. P. 222. Hospodáři ctnost- livý, děkujem vám z hostiny. Ib. 737. Z ta- kové služby ti pěkně d-ji. U Rychn. Vk. Otci děkuje z toho, že jest tajemství spa- sení skryl. Jel. Enc. m. 74. Z ochrany a lásky Vaší milosti děkuji; Děkuji Vašnosti z psaní od P. z Náchoda mi odeslaného. Žer. 15., 339. Z tvé viery děkuji tvej mi- losti, z kvasu. Dal. 50., 51., 61., 122. Z té jemu čsti (Bohu z toho) děkující. Hr. ruk. 195., 189. a j. Děkova z toho orlovi. Smil v. 29. A z toho děkuji Bohu. Žk. 364. Z do- brých skutků komu d. Sv. ruk. 215. Děkuji tobě, mistře, z toho. Mast. v. 313. Děkuji z toho milému spasiteli; Z toho jemu d-ji, že má na mě tbu. Živ. otc. 51. b., 53. a. D-my tobě z tvého smilování. 13. stol. Mus. 1882. 120. Poručníku z poručenství d. Vš. Jir. 276. Jenž z toho d-val Bohu. Št. N. 282. Proto z nich nebude d. Chč. P. 18. b. Cf. Brt. S. 3. vyd. 187. — jak. Pěkně dě- kujeme, tak se trápiť! Dch. Pěkně vám d-ju, hodonské
družičky, co ste bývávaly s mú Maryškú dycky. Sš. P. 126. D-li v duchu šťastné náhodě. Šml. D-ji velmi. GR. — zač. Děkujem ti, milý, za tvoje chodění. A ja ti ď-jem za tvoju dobrotu, co's mi svietivala v pátek a v sobotu. A já ti ď-jem, moj šuhajko, za to, co si mi šlapával pod okenkem bláto. Sb. sl. ps. III. 1. 82. Už som sa napila, už mi je dosť, ďakujem ti, milý, frajer môj uprímný, za úctivosť. Sl. spv. III. 88. D. za poklony. Hrts. Dítky u mrtvoly otcovy hlasem přislibují polep- šení a děkují za dobrodiní. Sk. Črty. 79. Pěkně vám d-ji za dobré chování (vycho- vání), za zlé vydávání; D-ju ti milý, můj holúbku sivý, za úpřímnosť; Za její dobrotu pěkně jí d-val; D-ji vám, má mamičko, za to vaše chováníčko, za to vaše chování. Sš. P. 147., 300., 368., 455. Za kteréž (dobré) spasitel děkuje otci. Chč. P. 102. b. — zač skrze koho. Nejprvé d-je Bohu svému skrze Jesu Krista za vás za všechny. Sš. I. 22. — proč. D-ji Bohu svému vezdy za vás pro milosť boží, jež dána byla vám v Kristu Ježíši. Sš. 1. 158.