ZadrhnoutiZa
drhnouti, hnul a hl, ut, utí; za
drhati, za
drhovati. — si co: třísku, sich einen Schiefer o. Splitter einziehen; kam: z. si třísku do masa, pod nehet, za nehet. Za-
drhli provaz na krk mládencovi. Kld. II. 7. — co: uzel (zauzliti), oko, pytel, verknüpfen, verschlingen, einen Knoten machen. Us. Z. koho, na Slov. také = zadusiti, erwürgen, ersticken. Koll. Vlkodlak hneď za
drhnul šesť oviec (udávil). Dbš. Obyč. 117. Za
drhnouti hlavní žílu. Tyl. Za
drhni to prekljato ftáča, lebo ťa ešte skrvaví. Er. Sl. čít. 59. Pořád za
drhuje němčinu (míchá ji do řeči). Us. Vck. — jak. Na uzel z., in einen Knoten schlingen. Na Ostrav. Tč. — co, se komu: Někomu za
drhnouti, Einern etwas vereiteln, das Hand- werk legen. Dch. Pocit za
drhl mu hlas. Šml. I. 52. Z. někomu krk (zaškrtiti ho). Us. Šd. Začala jej hroziť, že zlatovlasého chlapca jej za
drhne. Dbš. Sl. pov. I. 14. Hrdlo se jí za
drhlo (umlkla). Šml. — se. Za
drhl se a uvázl. Br. Honem mi udělej míšek, co by se za
drhovať mohl. Kld. II. 333. Zle se to dnes seče, pořád se to za
drhuje. Us. Šd. — co, se čím proč. Rybou pro chvat se za-
drhl = udávil se. Baiz. Jazyk se mi strachem za
drhuje. Pam. Trag., Šm. Něco provazem za
drhnouti. Kura za
drhla se (udávila se) trnkou. Mt. S. I. 156., Dbš. Obyč. 170. Hrdlo se mu úzkostí za
drhlo. Šml. — kde. V řeči za
drhovati, anstossen (mit der Zunge), stocken. Jel. Výkřik za
drhl se mu v hrdle (uvázl). Včř. Pov. I. 63. Maš-li, ty děvečko, zlaty pas při sobě, za
drhni te sani. za
drhni na hlavě. Sš. P. 776. On jich (ďáblů) v tom pytli za
drhnul a nechal jich u toho hospod- ského. Kld. II. 199. — koho v čem. Ta ji v práci za
drhne (překoná). U N. Kdyně. Rgl.