Zájem
Zájem, jmu, m. = zajmutí i co zajmuto, zajetí, die Wegnahme, das Weggenommene. Dle strčes. práva = vzetí n. brání v základ, die gerichtliche Pfändung, Wegnahme des Viehes wegen nicht bezahlter Interessen; nachdem das Vieh weggenommen war, war- tete man, ob der Schuldner die Interessen zahlen werde; that er das nicht, wurde das Vieh zu Gunsten des Gläubigers verkauft. Vz Brání, Gl. 378., S. N. Z. = právo vlast- níka pozemku, když na něm cizí dobytek zastihne, zajmouti tolik kusů, kolik k na- hrazení škod}' jest potřebí. Z. = zabavení. Vš. Z. právní. O zájmu dobytka na ško- dách vz Zř. zem. Jir. 0. 23., L. 46., Vš. Jir. VII. 22 , 24., 25., 29. Kdo nepořádného zájmu dobytka neprokáže. Faukn. Na z. jezditi, zur Pfändung. P. Sob. 48. Z. do- bytka škodu činícího, aby jej pán jeho vyplatil. Sych. V zájem vzíti. J. tr. Po zájmiech jedú. Vš. Jir. 34. Bránie jest pro úrok nezaplacený na dědictví dlužníka s ko- morníkem a poslem purkrabie najvyššieho nebo bez komorníka i posla mocí svú — koní, krav, ovec, sviní a jiného všelikého dobytka z., což za úrok nezaplacený i za náklady dosti móž býti; Komorník má znáti summu všeho z-jmu, aby věděl, pokud má zajímati; Večer a po poledni žádný zají- mati vedlé práva nemá, než každý z., každé branie s komorníkem má se ráno a dopo- ledne toliko dieti; Ne každý den k zájmu jest příhodný; Z. se odhádá; Z. propustiti, učiniti; Ten z. poženu k úřadu; Z. vyru- čiti, hnáti, přihnati; Z-mu otpierati: Relace na z. Vš. Jir. 325., 328., 332., 348, 397. — Z. = loupež, die gewaltsame Wegnahme, der Raub Gl. 378. Téměř půl země polské na šíř i na dýl mečem, ohněm a zájmem pohubili. Skl. 389., 580. Téhož léta ten pátek po božiem těle pan Kolda učini ve- liký z. po vesnicech. Let. 157. Propustichu z.; Bieše z., jež jest vojsko zachytilo. BO. Obětovali sú z plena a z zájmu, jenž sú byli s sebú přihnali. BO. Z. lidí; z. udělati (za- jímati); ohněm, mečem i zájmem lidí a do- bytků krajiny zhubiti, velikou škodu činiti. V. Zájmem trestati. D. Děvice vzaty v zá- jem (do zajetí). Krok. Z. dobytka během nepřátelským (kořisť). — V zájem = od- měnně, wechselseitig. Vz Vzájem. Půjčka v zájem (za oplátku), Wurst wider Wurst. D. — Z. = zaražení hřebíku koni do živého, průboj, zajetí, das Vernageln des Pferdes, der Stich. Který kůň má zájem. Ms. bib. — Z., das Interesse. V tomto významu se to- hoto slova dříve neužívalo; avšak můžeme ho i v přeneseném smyslu užívati. Jinak lze je všelijak nahraditi: věc zajímavá, pro- spěch, zajímavosť, dobré, příčina, účasten- ství, záležitosť, důležitosť atd. Tedy: Leží to v našich zájmech = náš prospěch toho chce, žádá, potřebuje, vymáhá. Os. Tyto zájmy v život uvedly společnosť = společ- nosť z těchto příčin zřízena jest, nebo: spo- lečnosť zřizujíc se tento prospěch na zřeteli měla. Šm., Šb. Zájmy obecné, zemské před očima míti = dobré a potřebné obci před očima míti, obraceti zřetel k dobrému země, vlasti atd. Vst. Cf. Brs. 2. vyd. 267. Opráv- něné zájmy, odborné z-my; zastoupení dle z-jmů, die Interessenvertretung, zdravotní z., das Sanitätsinteresse, z. způsobiti, In- teresse erregen, prohřešení proti vlastním zájmům, v zájmu pravdy, hmotné zájmy; zájmy sloučiti, hájiti. Us. Dch. Rodinné z-my. Us. On šel v jiných zájmech nežli ve svých. Us. Vk. Moravané a Češi brali v nich podílu a každý za příčinou jiných zájmů. Ddk. III. 50. Z. vědy, vědecký, so- becký; Nejpřednější z-my života národního; z-my pokroku na poli duševním. Mus. 1880. 167., 367., 486., 476. Z-my náboženské, ná- rodní. Sš. J. 26.