ZávitZávit, u, m. = něco zavitého, okrouhlého, svitého, jako jsou
drážky ve šroubu, das Gewinde, die Windung, der Gang, die
Drall. Vodní z. Archimedův, die Wasserschnecke, vodní točenice (k vážení vody). Sedl., KP. II. 407. Trubka z-tem opatřená;
drát na z. zatočený. Pr. Chym. Z. trojnásobný,
drei- gängige Spindel. Us. Pdl. Z. šroubu ostrý, plochý. Vz Včř. Z. II. 49. Z. matičný, das Muttergewinde, normalni, Normal-, Šand. II. 14., 87., 88.; závit komínku, die Piston- schnecke, délka závitu, die
Drallänge. Čsk. Přenosný stroj k řezání z-tů na rourách plynových. Wld. Z. šroubovice, ein Gang der Schraubenlinie. Jrl. 426. Ješto bleskem kdys se mihnou přes ty šeré z-ty. Č. Růž. st. 39. Semena nad zemí klíčí a kel na z. zatočený se zpřimuje. Rostl. Z. šroubový, das Schraubengewinde. Bc, Nz., Šand. II. 14., ZČ. I. 96., Mj. 88. Z. = zákrut, v pu- škařství a vojenství (
Drall), stáčka ryh šrou- bovitě v děle, v ručnici se točících. Vz více v S. N. — Z. v uchu. Vz Závitky, KP. II. 292. — Z. na psaní, lépe: obálka. Rk. — Z., volumen, die Rolle. Ssk. V pa- pírovém z-tě něco poslati. Kos. Ol. I.189. — Z. = otoč, otočení, oběh, die Um
drehung, Rotation der Schraube. Nz. — Z. v tělocv. =
dráha spiralná, chod závitnicí, die Schnecke. Km., J
dr. Vz KP. 1. 436.