ZdravíZ
draví (zastr. z
dravie; m. s
draví. Bž. 52.), n. = onen stav organického tělesa, ve kterém všechny částky jeho v poměru dle zákona přírody pravidelném se nacházejí, die Gesundheit. Vz S. N. Z
draví duše, roz- umu; živočicha, rostliny, Us.; dobré, ne- dobré, das Befinden. Plk. Z. těla; nedostatek z. (nemoc); pohodlí svému z. činiti; což z. neškodí ale prospívá; což z. přináší; z. škodný, škodlivý; není naděje z.; v nedo- statku z. postavenu býti; ujmu na z. trpěti; nebýti při z.; při síle a z. (čerstvý,; k z. koho navrátiti; k z. komu pomoci; což k z. nápomocné; k z. pomáhati (hojiti); k z. býti. V. Z. se mu navrátilo. Kom. Prodli jim, tvorce, jich z
dravie. Výb. II. 13. Ľad (led) chlapcom radosti nesie, po ňom klžú sa vesele a slúži jim to na z
dravie. Slov. Zátur. Zle se mám na svém z
draví. Arch. I. 90. Za svého z. dědicem ho učinil. Výb. 1. 436. Šťastný, ktož za z. obmýšlí, co má býti naposledy. Št. Kn. š. 281. Dejž Bůh z. Z. mdlé; tenkého, mdlého z. Kom Nepohnuté z. Jel. Hověti svému z. Opatro- vati své z. Neumí si z. vážiti; má se na z. ne valně; na z. úhonu vzíti; na z. si uškoditi; Jak se máte na z.? Sych. Na něčí z. píti; na z.! D. Z těch kořenů bývá nápoj k z. Jel. Dobrého z.! Jak slouží z
draví? Na z
draví nedostatečný, nezpůsobný. Břez. 275., 167. Na z
draví svém se nelepší. Břez. 11. Že se na z. svém dobře jmáte. Ib. 202. Není z. v těle mém. Ž. wit. 37 4. Mám kříž, že mi z. neslouží; Dej pán Bůh štěstí a z
draví; Mnozí ztratí svévolně své z
draví; Zlaté z
draví, kdo ho má; On na své z
draví buší (nešetří ho); Jde, je tu o z.; Ať slouží ke z.!; Býti dobrého, špatného z.; Jeho z. nestojí za nic; Dá li pán Bůh z.; Z. jeho ochabuje. Us. Dch. Ve z. jsme se dočkali nového roku; Má železné z. Us. Šd. Je na z. schuzelý (churavý). Wtr. Až dá-li pán Bůh ve z. dočkati; Až popřeje-li pán Bůh z.; Ať slouží na z. Us. Šd. Dobře, když dá pán Bůh z.; Daj nám Pámbu z
dra- víčka. Us. Brt. Kdo z. utracené z léků na- dobývá, u toho stálého z. příbytku nemívá; Za dobré z.!; Hněv na z. velmi škodí a tělo zemdlívá; Ty svoje z. zkazuješ, když ho skrz obžernosť k nemoci zrazuješ. Na Slov. Tč. Z. duševní, tělesné. Dk. P. 164 On je tlustý, ale není ve z. U Chocerad. Vk. Pán Boh nás požehnaj, všetko nám dobré daj, daj z
dravia a chleba, veď nám viac netreba. Phld. IV. 470. Z. je najväčší dar od Boha. Zátur. Pamodaj (pán Boh daj) z
dravia ! Tak u nás vravia. Na Slov. Zátur. Ať se obě ve z. zase vrátíme. Sá. Za z. našeho pána!; Zahrajte mi na z. mého děvčete!; Já chci vaše z. píti. Er. P. 87. a., 259., 312. Chceš-li z. zachovať dobré, hleď tráviti skrovně. Kom. Cat. pouč. Ze srdce mu pili na z. Čch. Mch. 55. Vaší urozenosť chtěl jsem navštíviti žádajíce z upřímnej lásky zvěděti o Vašem milém z., již-li milý pán Bůh prvšého z. navrátil Vašej urozenosti. Sl. let. V. 68. Potěšitelné z. Us. Děkujíce pánu Bohu jsme ve z, a dobře se máme. Pal. Děj. IV. I. 355. Každý vínko slaví, kdo má slabé z
draví. Kls. Z. docela svěžího býti; Z. svého píleti v lázněch. Sš. J. 197., L. 66. Oj! fajočka ľubá, moja ty potecha; však mi ten tvoj dýmčok ku z
draviu prospieva. Ppk. II. 107. Pro z. všech pánů stavů sklenici vypil a to z. každý kníže také splniti musil. Bck. II. 2. 201. Dajť Bóh z. v tvém pokoji; Z jeho již na mále bylo. Výb. II. 35., 65. Jáť se pohříchu na svém z. dobře nemám; Zle na svém z. se míti; A rád jsem tvému z.; Rád slyším, že VM. jest ve z.; toho pán Buoh rač prodlíti: Shledáme-li se ve z.; Byste se na z. dobře měli, toho bych vám přál; Bohdaj bych svého ve z. požil, což mi Buoh popřál; Rač v cele jistotě věděti, že Vaše z. rád slyším. Arch. II. 160., I. 91., II. 422., III. 29., 56., IV. 58., 362. Do toho města ve z. sem se dopravil. Žer. r. 1591. Za doptání se na mé z. Vám děkuji. Žer. L. III. 44. Abyste se ráčili na z. i jinač dobře míti, přál bych Vašnosti věrně. Žer. 327. Kak se má na z., zviedá. Hr. rk. 331. Z. Někomu vzdáti (poz
draviti). Dal. 49. Pán Bůh života i z. propůjčuje. BR. II. 22. b. Lepší nemoc v boží bázni nežli z. protiv Bohu; Aby z., sbožie i život raději ztratil. Št. Kn. š. 11., 36. Aby zjevnějé oznámena byla nám naše nemoc, znamenajme, které jest pravé z.: Z. veliké měl člověk před pádem v hřiech v ráji; Buďme konečně dobří milujíce Boha a bližnieho a hledajíce na duši z. svého i jeho; Dokavad volal jest: ,Synu Davidóv ! smiluj se nade mnou', dotud nevzal z
dravie, ale když jest řekl: ,Pane!', ihned byl uz
dra- ven; Abychom skrze vieru z. na duši vzěli; Pokánie pravé jest z. duše, navrácenie ctnosti. Hus I. 292., 385., II. 48., 84., 406., III. 300. Z
dravie mu dušu honí (je čerstvý, čilý). Mt. S. I. 126., Lipa I. 25. Bez z. není bo- hactví; Ostříhej z. pod starosť. Us. Šd. Časně do postele, časně z ní, dodá člověku z. Kmp. Č. 144. Bůh dal chleba, Bůh dá z.; Bůh dal z., Bůh da chleba. Slez. Šd. Hotové z., kdo nemoc poví. Us. Šd. Čistota a pohyb polovička z. Us. Dch. Milosť boží jest dobré z. Us. Tč. Bedlivá čistota půl z
draví; Kdo je v jídle hltavý, škodí sobě na z.; Z. nej- větší dar na zemi. Sb. uč. Kdo všem na z
draví připíjí, sám svoje zabíjí. Us. Z
draví na všecko vystačí. Č. M Chudoba a čistota jest matka z. Exc. Ať péče neumoří, vždy z. podboří; Člověk pro z. všecko váží; Ne- střídmý člověk z
dravím plýtvá. Us. Bž. Z. je poklad všech pokladů; Ostříhej česť z mládí a z. po starosť. Us. Hkš. Z. nad bohactví; Z. není penězi k zaplacení; Čer- vená tvář z
draví zář. Lb. První z.,
druhá krása, třetí bohactví; Čím vic za cudzé z. piješ, tím víc nemoci do seba leješ. Na Slov. Bern. Majíce z. máme všecko. Dobrá mysl půl z. Ros. Panská choroba ubohého z
draví (kde pán již v posteli, sluha ještě veselý). Koll. Čistota půl z
draví. D. Lepší z. nežli ctnosť, uprdni (ubžonkni) se, co budeš moct. Us. Pozbyl z. od častého : na z
draví (pitím)!; Z. hlava všeho; Co máš, ne tvoje, i z. na dvoje (nejisté); Z. od srdce a nemoc k srdci; Veselá mysl půl z. Č. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Kvapný, Lékárna, Mládí, Radosť, Slunce. — Z. = živobytí, das Leben. Komu z
dravie, 316 komu
drah životek. Rkk. Jestli by nás při z. zachovati nechtěli a vždy smrtí našich žádali. Biancof. Za svého z. Zlob., Šm. Svědkové jsou ještě na z. (na živě). Us. u Kolína. Sml. — Záv., Martim., Zlob. — Z. = poz
dravení, der Gruss. Vstoupiv jim z. vzdal. Dal. Ukážiu jemu z
dravie mé. Ž, Klem. (Anth. I. 3. vyd. 7.).