ZdravýZ
dravý; -z
dráv, a, o; kompar. z
dravější, na Slov. z
dravší. Strbul. si-
dravt. Vz Gb. Hl. 28. Koř. z
dru (býti silným) — z
dráv. Bž. 31. Z. = čerstvý, ne nemocný (o živočichu a rostlině), gesund. Málo, nehrubě z.; téměř nikdy není z
dráv; z
dravého učiniti. V. Z. člověk, tělo, úd. Dokud jsme z
draví a čerství. Sych. Z. člověk, zvíře, strom. Pk. Poz
dravujíce jiné říkáme : Bohdej z
dráv byl (z
drávi byli). Bůh dej z
dravu býti. Pass. S Bohem z
drávi byli. Z
dráv buď. Spi z
dráv. Z
dráv buď král! Z
dráv spal. Z
drávi spali; z
drav vstal, nosil, chodil, jedl: z
drávi vstali atd. Z
dráv při- cházel, bratře. Br. Aby přišli s ním z
drávi to stráviť. Dbš. Obyč. 15. Na z
drávi buctě, kmotre. Na Slov. (nář. hron.). Šd. Buďte z
dravý otec a dobre sa majte. Odpověď: Choďte z
draví s Bohom!; Idem do sveta svoje štěstia hľadať; z
drávi sa tedy majte!; Zvolala: Z
drávi tuná buďte. Dbš. Sl. pov. I. 31., 46., 351. A keď nedáte, majte sa z
drávy; ,No, dobre že sa tu majte, z
drávi že ostávajte', dí odcházející, jemuž se od- povídá: Lenže z
drávi, s pánem Bohem idite, choďte. Dbš. Obyč. 14., 40. Z
draví ostávajte, milí hospodári. Mt. S. I. 179. Buoh daj z
dráv byl. Arch. III. 393. Z
drávi požili, zažili. Nič si z toho nerob, keď si z
dravý; Čo nič mať nebudeme, len aby sme boli z
draví; Všetko to pán Boh po- môže, len abysme boli z-ví. Slov. Zátur. Jaký Pomahej Bůh, taký Bohdej z
dráv. Prov. na Slov. Z
drávas Maria (poz
drav; za- čátek modlitby; z
drávas, u, m. Vz Z
drávas). Z
drav se
dral! Z
dráv byl. Č. Bohdej z
dráv byl, pane kmotře. Zk. Z
drávi vzkazovali. Sami z
drávi byli (odpovídají tomu, kdo ně- koho vzkazuje poz
dravovať). Us. Šd. Z
drávi povídali (že mu hráli na varhany. Říkají, když řeči nevěří). Us. Kšá. Z. zuby, Us., oko. Mj. Z
dráv se prošel; Z
dráv, Vašku, tancoval (říkají tomu, kdo maje někde ně- jakou pořízenou špatně pochodil). Na Zlín- sku. Brt. Co dělají děti? Jsou z
drávy, mají se k světu a na umření ani pomyšlení. Us. Z
dráv užil (i ironicky). Us. Wtr. Ani z. člověk toho bídného nápoje nesnese; Kdo je z
dráv, ani neví, co má; S tím tělem je kříž, když z
drávo není; Stálé z
draví!; Z
dráv (se z
dravou kůží) vyváznouti. Us. Dch. On nedbá, veď mu je kôn z
dravý (jen má-li koně z
dravého). Č. Čt. II. 56. Prišla na
druhý den, sadla si mu konča hlavy a ani ,dobrý deň', ani ,z
draví buďte' neriekla, len tieto slová po trikrát opakovala: Vstaň hore !; Z
drávy buďte vtáčatká, všetky dobré bôžatká! Z
dráva Živa Živena, matka naše milená. Phld. IV. 39., 469. A ešče nepo- viedal: Ostávajte z
dravi (ještě se neloučil, nedal: s pánem Bohem)! Sl. ps. 98. Ej, klinček, klinček, fialočka, odpadla's mi, milá, od srdiečka; ja za tebou vädnem ako trava, ostaň, moje milá, ostaň z
drava; Cesta, milá cesta, či ťa skoro prejdem? Frajerečka moja, či fa z
dravú najdem? Z
dravu ju ty najdeš, neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať. Sl. spv. I. 11., 18. Čo by koza neskácala, keď má štyri nôžky ; čo by dievča netančilo, keď ma z
dravé nôžky! Ib. IV. 152. Sestřičky,
družičky, ostávajte z
dravy, už mi snímať idú zlatú partu s hlavy; Keď ochodil milý z dvora, vyťal krížik do javora a pod krížik čtyry slova: Milá moja, ostaň z
dravá! Btt. Sp. 17., 171. Bohdaj z
dráv pojčil. NB. Tč. 238. By z
dráv jsa dobře se měl, přálť bych; Abych já právě z
dráv byl, říci nemohu. Žer. 313., 348. Ale vie Buoh, že často, z
drávi jsúc, chcem viece slúžiti světu než Bohu. Št. Kn. š. 9. Jidáš řka: Z
dráv mistře! políbením zradil mistra; Viera tvá tě z
drávu učinila; Jest-li z
dráv a nemá zbožie, chudoba ho nuzí; jest-li bohat, zbožie ho mučí. Hus I. 261., II. 402., III. 109. Dnes snad chodíš z
dráv a jasen a v jutře budeš snad uhašen. Alx. V. 1869. (HP. 45.). Z
dravý dnes, zejtra kdes. Us. Dch. Jedno shnilé jablko nakazí mnoho z
dravých. Prov. Šd. Z
dravý nemocnému nevěří. Č. M. Ten mlad jest, kdo z
dráv, ten bohat, kde bez viny, ten vesel, kdo si hlavy neláme a s Bohem se těší. Bž., Hkš. Snadno jest z
dravému raditi nemocnému. Šd. Nemocných se ptávají, z
dravým dávají. Tč. Jak chceš z
dravý býť, musíš z
držánlivě žíť. Na Slov. Tč. Nepotřebují z
draví lékaře. Dokud člověk z
dráv i voda mu sladka. Us. Bž. Mladý — z
dravý. Mor. Šd. Kdo je do 30 roků nie z
dravý, do 40 nie mú
dry, do 50 nie bohatý, potom už nech sa neufá. Poř. Zátur. Z
dravý nemoci a nemocný smrti se naděj. Prov. Tč. Stran přísloví vz ještě: Holka, Krev. — od čeho. Jak si z
dráva od pána Boha, co bědákáš? Mor. Brt. Ode všeho malomocenství z
dráv budeš. Pass. — Lk. — čím. Není žádným neduhem ne- z
dráv. Lk. -- kde (jak): v srdci. Lk. Před vámi (jsú) z
drávi u plnosti. Hus III. 168. Mohliby ten lístok na pošte prečítať; ne- budem, nebudem, nebudem ti písať. Ale ťa poz
dravím od chmáry na hore, aby si z
dravý bol v tom šírom tábore. Čjk. 49. Kdo z
dráv jest na těle, čist na duši. Anth. Jir. I. 112. Člověk na těle z
dravý. Hr. rk. 53. Jeden měštěnín jsa z
dráv na životě učinil poru- čenstvie své poslednie vuole. Arch. I. 398. Co platno člověku, když bude na těle krásný a z
dravý a na duši hřiechem malomocný? Hus II. 43. Čím lidé jsou rozkošnější, tím obecně jsú na těle i na duši nez
dravější. Ib. II. 387. Co mu po kostele, když je z
dráv na těle (pokud se mu dobře darí, nedbá o pána Boha). Prov. slez. Šd. — nač: na oči i na uši z. Ler. Z. na ruku. Jir. Anth. II. 2. vyd. 355. -- kdy. Jsem v svém ži- votě z
dráv. Výb. I. 250. Bude člověk v bla- hoslavenstvie tak z
dravý v mocech, jako v ráji jest byl. Hus II. 337. — jak. Z. jako buk (vz Tělo), Č., jako bor, jako ryba ve vodě. Us. Z. jako řípa, jako Rus, Dch., jako syslice, Sá., jako hlohyně, Sá., jako rys, jako cveček, jako křen, jako ořech (strom), jako fík, Brt., jako lipa. Lipa I. 25. Z
dravý, len tak kvitne. Zátur. Rastie rovno jako svrčina a z
dravo jako ryba. Mt. S. I. 94. Posud byli tatíček z
drávi jako kříček na mezi. Sk. — Z, o jiných věcech, gesund, ganz, unverdorben, unversehrt. Z. kmen. Aký to z
dravej chuti mok podáva nám réva vinná! Zátur. — Z. = celý, neporušený. Z
dravého smyslu. V. Není z
dravého roz- 316* umu. Ros. Není při z
dravém rozumu. Kom. Z. rada (dobrá). Troj. Z. učení. Br. V z
dravé paměti něco zachovati. Reš. Z. kniha (ne- závadná). U Žamb. Dbv. Z. rozum, úsudek, četba, Us., vtip. Šml. I. 47. Z. kůže. Šp. Nenechal na něm z-ho chloupku, er liess kein gutes Haar an ihm; Pivo z
dravé lék, nez
dravé jed. Dch. Rozumem z
dráva's byla. Lpř. Z. soudnosť. Stč. Zmp. 71. Apoštol má před očima z
dravou přírodu lidskou. Sš. II. 135. Z. náhled, Osv. I. 157., humor, satira. Mus. 1880. 10., 159., 367. To jí ještě za z-ho života poručila; A to jich otec pravil za z-ho života, že jich opatřil. NB. Tč. 196., 199. Čeho na mně žádáte, jest věc veliká i požaduje z-ho uvážení. Pal. Děj. IV. 2. 505. Dal mu to za z
dravého rozumu. Pref. 17. Pro lepšie svědomie svú jsem vlastnie pečeť přivěsil k tomuto listu s dobrým rozmyslem a z
dravým životem; S dobrým rozmyslem a s přátel svých z
dravú radú udělali sme smlúvu; Že mu byl řekl za z-ho života. Arch. III. 283., IV. 243., 367. Ktož ostojí, buď jeho hlava z
dráva. Dal. 145. Za z
dravého života něco prodati. 1478. List. hrad. Tč. Člověk bez mozku, bez roz- umu a z-ho soudu; Někteří za z
dravého života sobě hroby připravovali; Což i roz- umu z-mu odpírá. BR. II. 22. a., 381. a., 802. b. Tu mi slíbil p. Beneš za svého bratra za z-ho života i po jeho životě vy- vaditi mě i mé erby; Za svého z-ho života toho žádnému ve dsky nevložila. Půh. I. 133., 201. (288., 381., II. 543.). Od myslí nepravých nečekej rad z
dravých. Us. Bž. Za z
dravého života dobře činiti, po smrti času nebude. Prov. — kde: na mysli. Smrž. Nová soustava vojenská, z
dravá ve svých základech. Osv. I. 343. Z
dravá duše v z-vém těle. Us. Třeba chaloupka dřevěná, jen když v ní srdce z
drávo. Šd. exc. — v čem. Tresciž je přísně, ať jsou z
draví (stál) u víře. Har. Kdo má trpké mravy, není v mravech z
dravý. Mor. Tč. Ten je pekný, kdo je v čnosti též i v mravoch z
dravý. Slov. Tč. Aby cierkev sv. v svých syniech byla z
dráva. Hus II. 339. — Z. = z
draví jevící, gesund. Z. barva tváři. Us. Z. chrapot, Hrts., stolice (vyprázdnění břicha). Us. — Z. = ke z
draví sloužící, hojitelný, gesund, heilsam, dienlich. Z. povětří, V., pokrm. Ros. Varuj se příliš z
dravých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. To je z
dravé! Odpověď: Koho nic nebolí. Us. Šd. Kde je větrno, tam je z
drávo. Na Ostrav. Tč. Čo je iným z
drávo, to buď aj nám právo. Na Slov. Tč. Ostatně je vám z
drávo, že jste poznali. Sá. Co jednomu právo, i
druhému z
drávo, was dem Einen recht, ist dem Anderen billig. Us. Dch. Z. pod- nebí. Lpř. J. Bude to tvé duši z
drávo. Smil. Z
dravý vzduch boží duch. Na Mor. Šd. Pravda peprná, ale z
dravá. Šd. exc. — Z toho viděti, že mylné jest mínění těch, již píší: ,Chybně: z. vzduch, voda, víno ve smyslu z
dravoty dodávající; zde má státi: z
dravotný'. — k čemu. To jest z. k jídlu. Sych. — komu. (Ta práva) nejsú Čechom z
dráva. 15. stol. — Z. voda, heiliges Brün- del, koupel u Koryčan; Rosenthal, ves u Uhřic; něm. Z
drawawoda, myslivna u Mor- kovic na Mor.; samota u Starých Hvězdlic, Gesundwasser.