ZdržetiZ
držeti, z
drž, že (íc), el, en, ení; z
držo- vati, z
držívati, z
držovávati = s
držeti, zu- sammen-, beisammenhalten; obsahovati, ent- halten, fassen; zachovati, erhalten, aufrecht erhalten, unterhalten; v jistém stavu, v mezech
držeti, chovati, halten, erhalten; plniti,
držeti, halten, einhalten, erfüllen; zpět
držeti, za-
držeti, zastaviti, překaziti, auf-, an-, zurück-, einhalten; se = obmeškati se, zastaviti se, verweilen, sich aufhalten; na čas někde by- dleti, sich aufhalten; zachovati se, erhalten werden; obsaženu býti, enthalten sein; ode- příti si co, přemoci vlastní žádost, varovati se, meiden, sich enthalten. Jg. — abs. Co vyřkli, to aby bylo z
drženo. Půh. II. 172. — co, koho. Z
držuje ho stud. Jel. Město z
drželo útok jeho. Flav. Víru a slib z-ti (plniti). V., Br., Ros. Nemoc z. D. Něčí místo z, (zastávati). Arch. II. 434. Z. koho (za
držeti, aby nepadl). V. Z. výmínky, lhůtu, J. tr., nepřítele, Čsk., hru. Us. Bkř. Slíbil mi to z. Půh. II. 395. Pilířové stavení z
držují. BR. II. 862. a. Potřebné věci mají žádány býti od Boha, ne pokrmóv sladkosti, ale ty věci, kteréž tělce z
držievají (= u
držují). Hus I. 331. Přísahu z. Hus I. 105. Toť jsem já z
držel. Ps. o záští. A protož slibujeme svou dobrou a čistou věrou kupitelům našim to všecko z
držeti a v celosti zachovati. Tov. 151. Statečná věc jest koho z
držovati, odejíť je statečnějšá. Slov. Tč. Z. hory (zachovati). Vys. Ten žalm proroctví o Mesiášovi z
držuje (obsahuje). Kom. Bůh nebe i země z
držuje (zachovává). V., Br. Z. smlouvu. Br. — co, koho, se kde (v čem, na čem, pod čím, za čím, při čem, po čem, u koho, mimo co). Řád ve světě z. (zachovati); vypově- děnec v místě vykázaném se z
držuje. Kom. Z. se v mezech, Jel., se ve službě. Har. Všecky v řádu z
držovati; mysl v mezech zřízených z.; ta kniha to vše v sobě z
držuje (obsahuje); to vše v tom trém se z
držuje (jest obsaženo). Br. Z. co v paměti; z. se v sobě, v okovech, v žalářích. V. Mnohá zvířata ve vodě se z
držují. Pt. Z
držovati se v hospodě. Ml. Ta zvířata na zemi se z
držují (žijí, bydlí). Pt. Mnohá zvířata pod zemi se z
držují. Pt. Z
držuje se po městech, po ostrovech. Har. Z. někoho v městě při sobě. V. Kdoby věc vypůjčenou za sebou z
držel. Er. Přísahu jsem vykonal toliko to opustiv, co proti slovu božímu a čistému učení křesťanskému v ní se z
držuje. Žer. F. 6. Z
držíte se u nás déle? Us. Šml. Dlouho mě tam z-li. Us. Všecko tvoje chování z
držuj pod dobrú ochranú; Pstruhové v čisté a skalisté vodě se z
držují; On se dlouho v městě z
držoval; Vždycky z
držuj od no- vinek jazyk za zubami; Kdo v dešti venku jest, venku se z
držuje, zmokne. Us. Tč., Km. Mnoho mimo dům se z
držoval, Hrts. Bojové z-li se v zemi české několik set let. Tk. Čch. 2. Z. se při dvoře; Opatření ta z
držovala ho doma. Ddk. III. 222., III. 158. To v tom psaní se z
držuje. Žer. 342. Lid vojenský až posavad v Budějovicích se z
držoval. Dač. I. 353. Cicero se tu (v Soluni) na svém vyhnanství z
držoval. Sš. II. 235. Mojžíš z
držoval se na Sinai hoře u hospo- dina. Sš. Sk. 6. Vojsko se tehdáž z
držovalo na pomezí uherském. Čr. A to ve 23 kapi- tolách pořád, totiž od 3.—26. z
držuje; To se v páté prosbě z
držuje (jest obsaženo); Zástupové ho hledali a u sebe z. chtěli; Podlé toho, že se tu všechny povinnosti k bližnímu z
držují; (Apoštol) byl by jej sám při sobě z
držel. BR. II. 3., 27. a., 215., 639. b., 739. — co komu. Kteří jim usta- vičně věrnosť z
drželi. V. Paklibychom toho všeho nebo na díle neučinili a kupitelům našim nez
drželi. Tov. 161. Len miernosť a z
držanlivosť z
držuje člověku z
dravia. Hdž. Čít. 119. Než ty (práva a milosti) jim z
dr- žány a zachovány úplně a docela mají býti; Za to maje, že jemu to z
drží, co sú jemu slíbili; A což sú nám okolní země slíbily, aby nám to z
držely. Arch. I. 200., II. 23., III. 419. Víry Bohu nez
drželi. BR. II. 56. a. — Br. — co, koho, se na čem (čím) Na sobě z
držeti (za
držeti, zatajiti). V. Aby tou poctivou lží měšťany své jako na uzdě z
držovali. V. — koho, se čeho. Z
držeti se skákání nemohli. Kom. L. 76. Z
držuje ho stud těch nepravostí. Jel. Nemohl se z. smíchu. Us. Šd. Z. se soudu. Us. Z
držovati se manželky (neobcovati s ní). Šmb. S. I. 408. Z
držuj se nápoje prudkého, mládenče, neb on z
draví tvoje porušuje. Kmp. Č. 134. Jednej veci sa z
držuj, mnohých sa na ráz nechytaj. Na Slov. Tč. — co, koho, se od čeho. Z. se od smíchu, od pláče, od slzí, od nepravostí, od lži, od hněvu, od mluvení, od jídla a pití. V. Aby se již dále takových věci Nedopouštěli, nýbrž se od toho z
držo- vali ; Nedostatkové, jenž jsou kverky až posavad od takového hor pavování z. mohli. Nar. o hor. a kov. Z. koho od čeho. Jel. Z
drž od něho ruku (nebij ho). Kom. Lid od zpoury z. Us. Tč. Tu nalezneš, od čoho sa máš z
držovať a co činiť svědčí. Na Slov. Tč. Když si mladý, z
držuj sa od vína. Na Slov. Tč. Či ho snad nouze od tažení do Moravy z
držela? Ddk. III. 108. Nemohl Jiří z. se od slz. Pal. Děj. IV. 1. 367. (III. 3. 265.). Z
drž se ot súdu, leč obě straně sly- šeti budeš. Vš. IX. 1. Ten ovšem z
drž sě od boje tělestného; Ktož pomní, že se ne- hodných věci dopustil, také má se od ně- kterých hodných věcí z
držeti; V neděli neb jiný den světiti, jest sě od hřiechu z
držeti ... Hus I. 167,, II. 90., 409. Z. se od marností. Chč. P. 141. a. — koho, co, se čím (v čem). Odplatami a pomstami v povinnosti koho z. Kom. Z. koho rukou, mocí. V Koně rukou v běhu. Us. Nedal se ničím z. v úmyslech svých. Ddk. II. 158. Loď osm dní z
držána byla větrem. Žer. 1591. Pokáním by se z
držel a v hřiechy zase nenavrátil. Hus II. 45. — se proč. j Nemohl se smíchy z. D. Kde té doby král německý pro pořízení věcí říše se z
držoval. Ddk. II. 226. A tedy potřeba i toho. co dovoleno jest, z
držovati se pro svědomí
druha a pro nekladení mu žádného úrazu a pohoršení; Že snad tajně u apoštolů jiných ku poučení svému se z
držoval. Sš. II. 15., 16., I. 136. — co, se jak. Z. něco pohro- madě. V. A ty všecky věci slibujeme sobě z. ctně a věrně. Tov. 5. Prosíme, abyste nám v tom neráčili za zlé míti, neb jsme toho sebú nemohli z
držeti (překaziti). 1466. Smlouvy bez přerušení z. (plniti). Akt. m. Ferd. Z
drželo se dnes bez deště. Sych. Ten byl včera pořádně z
držen (opilý). V Kunv. Msk. Ďalej sa už nevedel z
držať a roztvoril zase tú knihu. Dbš. Sl. pov. I. 241. Připo- vídáme to všecko v celosti bez porušení z. a zachovati. Pam. Val. Meziř. 89. Týmž slovem všecky věci chová, živí a z
držuje. Kosmogr. 9. A. S velikou prací a prosbou někoho z. Arch. I. 44. Z
držím rád, co roz- kážeš. Arch. II. 422. Jeho mocí, aby naň sáhnouti nemohli, z
držáni byli. BR. II. 330. Abych vás aspoň tím způsobem při čisté pravdě z
držel. BR. II. 613. a. Když to na- plníš, tehdy všecky dřéve psané řeči lehce z
držíš. Hus. III. 128. — co s kým. Pakliby on i čeho i s námi nez
držel. Faukn 34. — co v čem. JMK., aby mohla budoucně český národ v pokoji z., to před se vzíti ráčil. Zř. F. I. A. I. K čomu kdo z malička zvykne, v tom sa vždycky z
držuje ; Jak sa ve spaní z
držuješ, prodáváš slobodu tělu k lenivosti. Na Slov. Tč. Šedouše
držel v běhu. Kká. K sl. j. 173. Vyjeli proti nim ve smutku páni uherští, aniž v takové neobyčejné pro- měně od slzí z. se mohli. Pal. Děj. III. 3. 265. Nemohl jsem se v tom z., abych Vaš- nosti napomenouti neměl. Žer. 328. Vojsko n (v) pochodu z. Us. Cf. Z. co čím. — koho kam. Ty si pán nad vecmi sveta, z
držuj jich pod nohu. Na Slov. Tč. — koho při čem: při dobré míře (při dobré vůli). Us. Kdo chce pri pokoji s jinými obcovať, ten sa má pri dobrých mravoch všemožne z
držovať. Na. Slov. Tč. — co jak za koho. Kteréžto úmluvy svrchupsané my za nás i za naše budúcie slibujem ve všech kusiech ctně, věrně a neporušitelně z. a zachovati. List hrad. z r. 1447. Tč. — kdy. Jindřich z
držoval se té doby v Sasích; Svatopluk v mesíci říjnu na Litomyšli se z
držoval; Z
držel se v Řezně jen týden. Ddk. II. 392., 403., III 29. Před přibytím Fi- lippa z
držoval se ve stranách těch; Tudy Pavel sám všech učených blikter se při vyučování svém z
držoval; Že před poslá- ním listu tohoto apoštol po dvakráte u Galatů z
držoval se. Sš. Sk. 96.. I 156., II. 48. Kteráž nás, jako nějaká kotev bárku, v čas bouřky při Bohu z
držuje. !'.R. II. 754. b. V utrpení od rozkoši tělestné sě z
držujíce. Hus II. 87. — jak dlouho. Biskup ještě nějaký čas v Lombardii z
drcen byl; Slabý odpor nemohl ho na dél z.; Ta výprava ho bez mála za dvě léta mimo domov z
držela; Z
držoval se totiž papež za celý rok až do měsíce října v Segnech; V okolí nynějšího Berouna z
držel se sedm dní. Ddk. II. 337., 427., 438., III. 185., IV. 28. Patnáct dní, za kterých se Pavel v Jerusalemě z
držoval; An Petr na poušti u Jana se někdy ač ne-
drahnou dobu z
držoval. Sš. II. 15., J. 34. Arciknížata rakouská až do sedmého kolena císařství římské na sobě z
držovali. Dač. I. 257. Však z
držoval-liby se tu na dlouze, dejte mu navěstí. Žer. 348. Z. se někde za dlouhý čas. V. — že. Sotva se z
držel, že na kněze nesáhl. V. — aby. Proto matka nepoložila jest v mysli, jakoby její prosbu neuslyšal, ale že hodně se z
držel, aby časem svým jejie prosbu naplnil. Hus II. 35. — aby-ne. Nemohu se z, abych hrozných soudů neměl ohlašovati. Br. Z
držte se, abyste jich utrhavě nepomlouvali. Flav. Nemohl se toho z., aby vám toho neoznámil. Háj. Kněz Prokop Veliký nemohl se z., aby ne- chopil se slova nápodobně; Stolice římska žeby Slezáky z
držovati měla, aby Neletěli do své záhuby. Pal. Děj. III. 3. 77., IV. 2. 323. Bázeň je z
držuje, aby k hřiechu ne- klopotali. Hus II. 8. Vz Brániti (konec), Zápor.