ŽelezoŽelezo, a, n., das Eisen, ferrum. Ž. ze žl?zo, e jest vsuto. Mkl. aL. 19. Ž. lité či syrové (litina; rozpuštěním železných rud dobytý výrobek, ž. v hamerním ohni ještě nedošlé, křehké, nekovné, das Gusseisen, Vys., vz KP. IV. 75. Vys.), kované či ko- vářské (tuhé, pevné, ohebné, kujné, das Schmiedeeisen), osmistěnné. Nz. Rozezná- váme a) litinu, b) ž. kujné či prutové, Cf. Šfk. 234., 245., 249, Šfk. Poč. 347., KP. IV. 87., Schd. I. 341.—343.. c) ocel. Vz Litina, Ocel. Bř. Schd. II. 50., KP. IV. 70. Ž. kujné či kované či prutové či měkké je houževnaté, dá se kouti, svařiti, roztáhnouti a obsahuje mimo železo jen ? % uhlíku. Vz Kov. Bř. Ž. holové (v holích, v holi vytažené, holovka, Vys.), D., divoké či bílé (vz Litina), Us.. tažené, líčené, Techn., samorodé (gediegen), plenivé (schiefrig), došlé (gar), Us., ryzí či tellurické či pozemské či povětroní (mete- orové, povětroňové, Nz.), vz Bř. N. 206., Schd. II. 50., titanové či ilmenit či iserin, Ib. 199., magnetické, Bř., šínové, Rk., cí- nované, čtvercové, holové kulaté, na kleště, patentní, plužní, posudní, rámové, řezací, svírací, šířené (Band-), štýrské, válené. Kh. Ž. dolované, korunní. Šm. Ž. zkujněné, Frischeisen, zrcadelné, Spiegeleisen, osmi- stěnné, oktae
drisches Eisen, gediegenes o. Meteoreisen, Nz., Osv. V. 5., uhlíkové. Osv. V. 10. Ž. surové či litina, das Roh-, Guss- eisen = železo, které má 2.5—5 % uhlíku; ž. kujné (prutové, Schmied-, Stabeisen), ma- jící 0.6% uhlíku; ocel = železo, obnáší-li uhlík železu přimíšený 0.6—2% (vz Litina); Ž. rozpadavé, fallbrüchig, spálené (přehřáté, verbranntes Eisen), necelé (nečisté), ž. ko- vané (válené, tažené): ploché, čtyřhranné, kulaté, nýtové, podkovové, Flach-, Qua
drat-, Rund-, Nieten-, Hufstabeisen; ž. mnoho- hranné, Faconeisen (okenní, úhlové, T-, dvo- jité ' T-, C-, Fenster-, Winkel-, T-, Doppel T-, C- Eisen); obručové (na obruče, tenké, Band-); ž. čtyřhranné či mřížové, Vierkant, Qua
drat-, Gittereisen; ž. listové, polokulaté, kroucené, korýtkové, můstkové, rovnora- menné, tupohranné, nestejnoramenné, tupo- úhlové atd. (dle podoby, která se mu dává),
drobnozrné, Feinkorn-, ploché (válcované). Vz Včř. Z. I. 3., 6., 9., 11.—13. Ž. ráfové, Ra
dreif-, podkladní u šárky, Schalleg-, hře- bíkové, dvojité svařené, rámové, šroubové, vázané. Us. Pdl. Ž. za tepla lomené, roth- brüchiges E., za studena lomené, kaltbrü- chiges E. Šp. Ž. listové, das Eisenblech. Čsk. Ž. vodíkem zkovené, durch Wasserstoff reducirtes E. Nz. Ik. Ž. niklové, fosforové. Osv. V. 7. Osožné ž. (užitečné). Slov. Zátur. Ž. v stavitelství. Vz KP. I. 211 O ž-ze vůbec vz S. N. Ž. galvanisované. Šfk. 273. O železe a dobývání ho, vz Šfk. 233., 247., Šfk. Poč. 338. Ž. u Homera, vz Listy filol. VIII. 210. n. Ž. u Římanů a Řeků. Vz 290., 294. Ž. v peci z rud roztavené sluje surové či surovina či litina. Tato v slévárnách ohněm se taví, do kadlubů se přivádí a v nich nádobí atd. se lije. Má-li se ž. kovati, musí se dříve v samokovech připraviti. Vodní kolo n. parní stroj otáčí hřídel, který svými zdviháky pořiště(topořiště) zdvihá, na kterém je buchar; buchar kuje na kovadle rozpá- lené ž. v šíny a pruty. Pt. Ž. z rud želez- ných ve vysokých pecech vyráběti; ž. ve vlhku v hmotu žlutohnědou dírkovitou (rez) se mění. Bř. Surovina: šedivá, bílá. Nz. Ž., jakkoli nejtvrdší, rzí se hloze; zakalené několikrát ocel slove. Kom. Ž. kaliti, za- kaliti; ž. se vaří; síra s ž-em. D. Ž. na zbraň, Č.; tmel na ž., Nz.; váha ž-a. Ž. kouti, kovati, napouštěti, svařovati, prokovati, pro- páliti, přikovati, připáliti, Us., kujniti či kujným činiti. Nz. Obsah ž-za, der Eisen- gehalt; bez ž-za, eisenfrei. Šp. Slévárna na ž., die Eisengiesserei. Dch. Očista železem horúcím. O. z D., Gl. 391., Arch. 487. Právo ž-za a soudní souboj, duellum. Ddk. IV. 239. Chlap ze ž-za. Us. Šd. Ze starýho ž-za nový cvoke bijó. Sš. P. 683. Tehdy ma do hroznej katové hneď vl'ékli mučárne, roz- horeným železom pálili zhurta oči. Hol. 390. Nebo i ž. zaleželé se kazí a rezovatí, když se ale tře a týrá, lesku nabývá. Sš. I. 8. Leze, leze po železe, nedá to pokoj, až to tam vleze (klíč). Us. V povetrí letí, nie je vták, železo nosí, nie je kováč (guľa vy- strelená). Mt. S. I. 137. Vonku ako ž. za- mrzlo. Ib. I. 210. Jedna čásť ze ž-za a
druhá ze dřeva a žádný řemesník nemůže bez toho býti (sekera, nůž). Slez. Šd. Oželezilo-li se ž. nebo neoželezilo-li se to ž. (cvičba ve výslovnosti). Na mor. Val. Vck. Ž. by strávil (vždy mu dobře chutná). Us. Šd. Narobil peňazí ako čert ž-za. Slov. Zátur. Má peněz jako ž-za (jako želez) = je bohat. Šd., Vck., Kmk. Zakial ž. horúce, kuj; Ž. kujú, kým je teplé. Slov. Zátur. Ž. je žhúce, treba kovať. Zbr. Lžd. 81. Najde-li kdo ž., bude z
dráv (šťasten), provaz-li, oběsí se (bude nešťasten); ž. má tedy zdvihnouť, provaz zahodiť. Na mor. Val. Vck. Ž. rez sžírá a srdce hoře svírá. Bž., Hkš. Ž. rez sžírá a závistník od závisti umírá. Hkš., Šd. Železo-li se nepotřebuje, rez ho sežírá. Hkš. exc. Rez se ž-za pilník (pilný) stírá. Bž. Z. žhavé polib, pysk si popálíš. Sb. uč. Moc (síla) ž. láme. V. Nouze ž. láme. Us. Horké ž. nejlépe se kuje; Dokud ž.horko, kuj; Dokud ž. řeřavé (žhavé), kuj. Č. Man muss das Eisen schmieden, wenn es glüht; Man soll Pfeifen schneiden, wenn man im Rohr sitzt. Železo železem se ostří, ein Messer wetzt das andere. Hkš. Tvrdý jako ž. V. Už je ž. v ohni (už to bude), die Würfel sind aus der Hand, es ist gewagt. O. Včil ti jest ž. v ohni (to na tebe ide, jetzt trifft es dich). Bern. Pilník s ž-a rez stírá (zlé zlým zaháněti se musí). Č. — Ž. = věc ze ž-a udělaná, náčiní, nádobí, nářadí. Ž. = meč. Žena zašermovati. Kom. Mlýnské ž. = oškrd. V. Ž. vydlabací, D., cpací, Techn., připalovací (cejch), V., stínící na slunečních hodinách, k lapání šelem, na lišky, k pálení vlasů, na krk (kruh). Ž-za berlínská na vlky, lišky, kuny a p., Berliner Eisen, der Schwanen- hals. Šp. Ž-za bobrová na lapání bobrů; ž. na sloupu (Stöckeleisen) k lapání sov a jiných ptáků. Šp. Ž-za talířková či dénková, šlapací. NA. IV. 117. Tuť má se obviněnec očistě se žhavým železem totiž žhavou radlicí po
drobiti. Ddk. IV. 230. V hřmotu vojenském a mezi železem práva mlčie. Vš. Jir. 187. Nachystám si na tě ž-za, dostanu tě, sivá holuběnko, do loža. Ps. mor. Šd. — Železa, pl. = železné brnění, zbraně. Na 'nom již ž-za brnie (řinčí). Alx. V. 1394. — Železa = pouta, okovy, die Fesseln, Bande, das Eisen. Vz předcházející. Ž. na nohy, na rukou; do želez dáti. D., J. tr. Z želez je vybili. Vrat. Vy vizovští páni, málo želez máte, já sa vás nebojím, že mňa do nich dáte. Pck. Ps. 49. Nenavštevuj, milý, súsednie obluočky, lebo ti ver dajú železa na nuožky. Koll. Zp. I. 174. Dal by ťa okovať železem do kola, železnú obrúčkú. Čes. mor. ps. 70. Kdo nemůže penězi, ten platí železy (tělem, vazbou. Qui non habet in aere, luat in pelle). Č., Pr. — Vz více v S. N. — Ž. = přísnosť správy. Volte muža mezu sobú rovna, ký by vládl vám po železu. LS. 105. A tí, krutým železom čo nad námi vládli, kdeže sú? My stojíme, ale oni padli. Chlpk. Sp. 6. Ma srdce zo ž-za a hlavu z ocele (smělý a neústupný). Mt. S. I. 91., Sb. sl. ps. I. 91.